V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Piše Milan.
Mám dnu.Mám rád ostrá jídla-mexická.Dále hodně kyselá,více octu.Např.utopence,nebo zavináče.Vadí ocet v jídle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Ústřice má maso se slanou chutí s typickou příchutí moře. Ústřice ke konzumaci by měly být v ideálním případě alespoň tři roky staré. Čerstvé ústřice jsou vždy živé – až otevřením lastury dojde k jejímu usmrcení. Speciální ústřicový nůž vložíme do nejužšího místa a obě poloviny rozevřeme. Je dobré zachovat ve spodní lastuře vlastní šťávu. Je to mořská voda s výměšky ústřice – pro gurmány opravdová pochoutka. Na dochucení podáváme citron nebo čerstvě drcený pepř, oblíbená je také zálivka z octa a jemně nasekané šalotky. Ústřice se dají rovněž tepelně upravovat, například zapékat v lasturách.
Slávky jedlé se podávají v míse nebo přímo v hrnci, ke kterému bychom měli dostat ještě prázdnou misku na odkládání skořápek. Jako příbor se používá dvojzubá vidlička, případně dezertní. Slávky se varem otevřou, z nich pak vidličkou vybíráme obsah. Je možné použít prázdnou skořápku jako kleštičky namísto vidličky. Vývar z mušlí jíme jako polévku a jako přílohu k ní použijeme pečivo. Konzumují se i rukou, a to tak, že vidličkou či prsty vyjmeme tělíčko z jedné mušle a prázdnou schránku používáme jako kleštičky.
V naší poradně s názvem OMEGA MARIN FORTE, OBSAH JODU V RYBYIM OLEJI ? DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den.
Obsahuje tuk morskeho lososa v rybyim oleji vkapsích také Jód?
Je to důležuté, umí mi někdo poradit, prosím ?
Děkuji za odpověď
Ladislav Dráb
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel jód se v rybím oleji moc nenachází a proto ani kapsle s tukem mořského lososa jód neobsahují. Jód se ve velké míře nachází v tkáních mořských živočichů, zejména v jejich mase a kůži. V České republice je přirozený příjem jódu velmi nízký a proto je dodávka jódu celé populaci zajišťována obohacenou jedlou solí. Pokud ale chráníte své srdce a cévy a snižujete příjem soli v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění, je třeba více využívat jiné zdroje. Nejlepším zdrojem přírodního jódu jsou mořské ryby a další mořské plody, jejichž konzumace je doporučována minimálně 1x týdně. Dále jsou na jód bohaté i některé minerální vody. A díky obohacování krmiv stoupá obsah jódu i v mléce a mléčných výrobcích. Zvýšený obsah jódu je také v potravinářských výrobcích, kde byla k výrobě jako surovina použita jodovaná sůl. Nejvydatnějšími přírodními zdroji jódu jsou škeble, ústřice a mořské řasy.
Původní území výskytu ústřice jedlé (Ostrea edulis) se rozkládá v Atlantickém oceánu od Norska po Maroko a zahrnuje celou oblast Středozemního moře. Výskyt ve volné přírodě je však spíše vzácností – převládá umělý chov, který je o něco náročnější než u ostatních druhů. Akvakultury ústřic jedlých se nacházejí podél atlantického pobřeží, zejména ve Francii. Mezi nejznámější oblasti patří Normandie, Bretaň a regiony Charente a Gironde. Chovu tohoto druhu se věnují i v Nizozemsku, Anglii, Irsku či Španělsku.
Konzumuje se maso, které je chráněné lasturou dorůstající velikosti 10 až 20 cm. Lastura má nepravidelný hruškovitý tvar, povrch lastury je z vnější strany drsný, hrubý, se šupinatou stavbou, často bílý, šedý až do žlutava zbarvený. Silnější lasturou přirůstá ústřice k podkladu, noha je zakrnělá, ústřice se nepohybuje.
Konzumuje se maso, které má lehce slanou až žádnou chuť. Ústřice vhodné ke konzumaci jsou ty, které musí být nejméně tři roky staré. Ústřice podržte v ústech na patře – nežvýkejte, chvíli je vychutnejte a poté spolkněte. Čerstvé znamená živé – usmrtí je až otevření lastury. Vsuňte tedy nůž do nejužšího místa, takzvaného zámku, a obě poloviny od sebe jemně oddělte. Druhým způsobem je otevření ze strany, ale tak skořápku spíš poškodíte. K otevření slouží speciální nůž (lámač) nebo špička pevného, ne příliš ostrého nože. Dbejte na to, abyste ve spodní hlubší lastuře, ve které se ústřice podávají, zachovali i jejich vlastní šťávu, která je pro gurmány opravdovou pochoutkou. Voda v uzavřené ústřici je totiž mořská voda smíšená s výměšky ústřice.
Čerstvost ústřic poznáte podle toho, že jsou lesklé a vlhké a voní po moři. Chlazené lastury jsou uzavřené. Pokud je otevřená, tak na ni poklepejte, pokud se zavře, je to v pořádku, ale pokud se nezavře, vyhoďte ji. Nesmí zapáchat. Barva není důležitá, liší se podle místa původu (šedá, bílá až žlutá barva).
Maso ústřice je obklopeno dvojicí skořápek, takzvanou lasturou s nepravidelným okrajem. Její tvar je protáhlý až hruškovitý. Vnější část má hrubý charakter se šupinatou strukturou. Vnitřní část lastury je hladká a má lesklý vzhled. Dorůstají velikosti 10 až 20 cm. Může se dožít i více než 20 let.
Kvalita ústřic je určena jejich tučností. V létě se ústřice nejedí kvůli tomu, že se rozmnožují a jsou nejtučnější. Jakmile se oteplí moře, tak ústřice začne nabývat na váze. Když ji tedy v létě otevřete, tak je celé její tělo tukem úplně obaleno.
Ústřice mají velký obsah cholesterolu. Dále obsahují sodík, jód, vápník, fosfor a vitamíny A, B1, B2.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Dobrým zdrojem zinku jsou tvrdé sýry, například Eidam. Vysoké množství zinku obsahují i mnohé celozrnné výrobky, zejména ty ovesné, a také pšeničné klíčky. Ústřice jsou pravděpodobně největší zásobárnou tohoto stopového prvku. Výborným zdrojem zinku je také maso, ryby a luštěniny, kde je zinek obsažen ve značné koncentraci.
Vápník je přírodní živina, která je obsažena v mnoha potravinových zdrojích, jako jsou mandle, sušené fíky, zelí, lískové ořechy, ústřice, sardinky a tofu. Mléčné výrobky obsahují obzvláště bohatý zdroj vápníku v potravě. Tento minerál pomáhá předcházet osteoporóze a je důležitým prvkem v raném vývoji kostí. Některé výzkumy ukazují, že vápník může pomoci v léčbě premenstruačního syndromu, vysokého krevního tlaku, poruch koncentrace, křivici, vysokého cholesterolu a cévním mozkovým příhodám.
Slávky žijí na celém světě na mořských březích a v ústí řek, jednotlivé druhy jsou obvykle specifikované pro určitou oblast. Nejznámějším druhem je slávka jedlá. Slávka jedlá (Mytilus edulis) je středně velký jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých. Slávky jedlé se nacházejí na severoatlantickém pobřeží Severní Ameriky, Evropy a v dalších mírných i polárních vodách po celém světě. Žijí v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech přichyceny byssovými vlákny, které jsou vylučovány byssovými žlázami umístěnými ve spodní části slávek. Jedná se o hladké mušle s jemnými soustřednými rýhami v linii růstu. Barva mušle je purpurová, modrá nebo někdy až hnědá. Může být dlouhá až 12 cm. Slávky jedlé jsou kořistí hvězdic, například Asterias vulgaris. Malé slávky jsou také požírány plži Nucella lapillus.
Slávky jedlé neboli mušle jsou mořští mlži, jejichž maso se pojídá buď syrové, nebo částečně i tepelně upravované. Výlov slávek začíná v srpnu a končí v březnu. Lastury slávek mají klínovitě oválný tvar, na povrchu jsou tmavé do fialova a uvnitř perleťově bílé, lesklé. Dospělé, tedy k požívání nejvhodnější, jsou tehdy, když délka lastur měří 55 mm. Kratší se vyřazují, protože nemají tržní hodnotu. S přijímáním potravy a vdechováním vody se dostává do slávek také písek a mořský kal. Obojí se z nich musí odstranit, a proto se před dopravou do vnitrozemí alespoň na 24 hodin slávky ponoří do čisté mořské vody, aby se vyčistily. Jestliže se se slávkami po výlovu dobře a šetrně zachází, vydrží v zimě až 6 dnů po výlovu naživu. Nesmí však před touto dobou nebo během ní přijít do styku se sladkou vodou. Nesnášejí také velké teplo ani mráz. Jen pevně uzavřené, to znamená živé a čerstvé slávky, mají maso vhodné k pojídání. U pootevřených slávek je maso v rozkladu, čímž se stává prudce jedovatým. Podezřelé jsou také slávky s tenkými průsvitnými lasturami, které nejsou na povrchu stejnoměrně zabarvené, anebo slávky, které nasládle páchnou. Maso slávek se jí buď syrové, nebo různě připravované a je dost výživné, avšak hůř stravitelné než maso ústřic.
Někdy jsou slávky zaměňovány s ústřicemi. Ústřice (Ostrea) je rod z čeledi ústřicovitých (Ostreidae). Nejznámějším druhem je ústřice jedlá (Ostrea edulis). Ústřice jsou mořští mlži s lamelózními nebo sklípkovitými lasturami bez vláknité (sloupkovité) vrstvy, s nestejnými miskami a vnitřním vazem a bez zubů v zámku. Ústřice má nepravidelné chlopně, z nichž levá je větší, prohloubená a připevněná k podkladu, kdežto pravá je plošší; vrchol levé misky (chlopně) přečnívá a je zatočen buď vpřed, nebo dozadu. Některé druhy jsou obojetné, jiné pohlaví odděleného, ale vesměs vynikají vysokým počtem vajíček, jichž mohou produkovat až několik milionů. Některé druhy jsou jedlé a odedávna se chovají uměle u středomořských a severoamerických břehů. Ústřice jsou výbornou potravou, zejména pro značný obsah glykogenu v játrech. Ve znečištěné vodě se mohou stát zdraví škodlivými, například když do sebe přijmou bakterie břišního tyfu, které mohou snadno přenášet, protože se, jak známo, pojídají živé. Nebo mohou způsobit průjem, prosáknou-li sloučeninami mědi. V tom případě bývá celé jejich tělo podezřele zbarveno do zelena. Ovšem jsou-li pěkně zeleně zbarveny jen žábry, může být toto zbarvení způsobeno symbioticky usazenými rozsivkami. Organické jedy ústřice v těle netvoří, čímž se hygienicky podstatně liší od slávek (Mytilus) známých svou případnou toxicitou. Některé druhy mořských ústřic mohou tvořit perly, podobně jako perlotvorka mořská či perlorodka. Při nákupu ústřic je třeba sledovat jejich čerstvost. Ústřice by měly být lesklé a vlhké. Jejich barva se může lišit podle místa původu. Chlazená lastura by měla být zavřená. Pokud tomu tak není, zkuste se jí dotknout, pokud se nezavře, vyhoďte ji. Zkažená ústřice se dobře pozná podle vůně. Čerstvá ústřice musí vonět jako mořská voda. Pokud budeme ústřice vařit, lze sehnat již vyjmuté ústřice z lastur. Je to lepší volba, než kupovat ústřice zmražené. K ústřicím je třeba se projíst. Nejlépe totiž chutnají čerstvé (syrové), jen s pár kapkami citrónu. Pokud zvolíme tuto variantu, ústřice stačí pouze podržet na patře, tedy nežvýkat, chvíli vychutnat a spolknout. Ústřice se připravují i tepelně.
Zinek je důležitý pro imunitní systém, hojení ran, tvorbu hormonů štítné žlázy a mužských pohlavních hormonů, metabolismus a strukturu enzymů. Optimální denní příjem zinku představuje u žen 7 mg a u mužů 10 mg. Průměrná denní dávka zinku je obsažena v:
2 g ústřic (masa)
20 g ovesných vloček
25 g hovězího masa
30 g camembertu
200 g špenátu
Nedostatek zinku způsobuje únavu, poruchy růstu, oslabení imunitního systému a špatné hojení ran, nízké libido, změny vnímání chuti, poškození vlasů a jejich vypadávání. Denní příjem pro těhotné a kojící ženy by měl být 10 mg až 15 mg. Zdrojem zinku je sýr, celozrnné obiloviny, ovesné vločky, pšeničné klíčky, ústřice, maso, ryby.
V potravě jsou hlavními zdroji zinku játra, vaječné žloutky, tmavé maso, mléko, a mořští živočichové, především ústřice. Z rostlinných produktů obsahuje zinek především dýňové semeno, pak také celozrnné cereálie, fazole a ořechy.
Zinek je ale v běžné stravě obsažen jen velmi málo a obvykle ho člověk potravou přijme jen polovinu, než potřebuje, proto je vhodné zinek doplňovat v podobě čistého minerálního zinku. Doporučená denní dávka zinku v lidské potravě se pohybuje mezi 15–25 mg tohoto prvku. Nedostatečné množství zinku v potravě způsobuje nechtěný úbytek na váze, pomalé hojení ran, zhoršování paměti a smyslové poruchy – především zrakové, čichové.
Nyní se podrobně podíváme na to, které potraviny obsahují zinek, jsou to zejména játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky a mořští živočichové – především ústřice. Rostlinné potraviny, které nejvíce obsahují zinek jsou celozrnné cereálie, fazole, ořechy a dýňová semena. Vzhledem k tomu, že množství přijímaného zinku, obsaženého v živočišné potravě značně převyšuje objem zinku, který může být získán z rostlinné potravy, je důležité, aby přísní vegetariáni dbali o dodatečný dostatečný příjem zinku především v případě těhotných žen, kde je doporučovaná dávka zinku na vysoké úrovni kolem 25mg Zn za den, což lze dosáhnout zařazením vhodného potravinového doplňku s obsahem zinku. Nejlepší doba pro příjem zinku je večer, před spaním. Osvědčený přípravek, který spolu se zinkem obsahuje ještě hořčík a vitamín B6 se jmenuje ZMA a produkuje ho firma Aminostar. Tento přípravek výborně přes noc regeneruje naše tělo díky obsahu hořčíku a podpoří výborný hluboký a ulevující spánek.
Lidé s cukrovkou mohou nahradit část masa ve své stravě následujícími alternativami:
Ryby
Doporučuje se zařazovat ryby do svého jídelníčku alespoň dvakrát týdně. Mezi vhodné druhy ryb patří: ryby s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, jako je losos, tuňák dlouholetý, makrela, sleď, pstruh duhový a sardinky. Dále také treska, halibut, treska jednoskvrnná a platýs, měkkýši, jako jsou krabi, humři, krevety, mušle, škeble a ústřice. Podle některých výzkumů mohou mastné ryby s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin pomoci snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Potraviny rostlinného původu
Rostlinné alternativy masa mohou být zdravou volbou pro lidi s cukrovkou. Praxe ukázala, že lidé s diabetem pouze na rostlinné stravě zaznamenali následující zlepšení zdraví:
snížené hladiny HbA1c;
hubnutí;
zlepšený profil cholesterolu;
méně deprese.
Mezi alternativy rostlinných bílkovin patří:
fazole, luštěniny a čočka;
ořechy a semena;
tofu a sójové výrobky;
seitan vyrobený z pšeničného lepku;
celá zrna, jako je pšenice, rýže a oves, také přispívají k požadavkům na bílkoviny v rostlinné stravě tím, že poskytují různé aminokyseliny.
Přísná rostlinná strava by měla zahrnovat celá zrna, zdroje rostlinných bílkovin a zdravé tuky, jako je avokádo a lněný olej.
Když spermie vstoupí do ženského těla, začnou se v něm tvořit protilátky, pod jejichž vlivem spermie vytvářejí shluky, což komplikuje oplodnění vajíčka. Vitamín C tuto nežádoucí reakci omezuje. Muž, který chce zvýšit svou plodnost na maximální úroveň, by měl jíst nejméně pět dávek ovoce a zeleniny denně.
Zinek
Třebaže množství zinku v těle bývá velmi malé, z hlediska mužské plodnosti jde o zásadní prvek. Zinek se soustřeďuje v mužských pohlavních žlázách i vlastních spermiích a pomáhá vytvářet spermie a mužské hormony. Muži ztrácejí určité množství zinku v potu a také v moči. Pokud jim zásoby tohoto prvku klesnou, sníží se i hladina mužských hormonů a plodnost. Tělo potřebuje pouze malé množství zinku. Potravinové doplňky mohou zvýšit přívod zinku nad doporučenou denní dávku 15 miligramů. Pozor, nadbytečné množství zinku však může způsobit horečku, nevolnost a zvracení.
Nejlepším zdrojem zinku jsou ústřice a garnáti, ale velké množství zinku je i v jiných korýších (krabech, slávkách, mořských racích), sardinkách, krůtím, kachním, husím, zvěřinovém a obecně v syrovém mase. Zinek obsahují i tvrdé a drolivé sýry, vejce, celozrnné potraviny a hnědá rýže. Plodnost lze zvyšovat i konzumací ořechů, které obsahují zinek, hořčík a vitamín E a B6. Lískové ořechy, mandle a slunečnicová semínka obsahují velké množství vitamínu E, sezamová semínka, dýňová semínka, para ořechy a piniové ořechy zase zinku.
Colostrum Super je unikátní kombinace kolostra, syrovátkového proteinu, izoflavonoidů a zinku, která chrání buňky před oxidativním stresem (před volnými radikály) a podporuje normální funkci imunitního systému.
Syrovátkový protein: Tento protein obsahuje velmi vysoké množství laktoglobulinů, laktalbuminů a laktoferinů. Syrovátka je dnes ceněna pro svou vysokou biologickou hodnotu.
Izoflavonoidy: Tyto látky podobné vitamínům se také někdy souhrnně označují jako vitamín P. Vyskytují se zejména v ovoci a zelenině. Mezi jejich nejbohatší zdroje patří citrusové ovoce, jahody, maliny, ostružiny, borůvky, višně a švestky, pohanka, šípky, rajčata, paprika a mrkev. Obvykle doprovázejí vitamín C, zvyšují jeho vstřebatelnost a účinnost. Příznivě ovlivňují srdečně-cévní funkce a podporují pevnost kostí.
Zinek: Jde o nezbytný minerální prvek, přestože je v lidském těle zastoupený v relativně malém množství (tělo dospělého člověka obsahuje přibližně pouhé 2 g zinku), ale má neobyčejně významný vliv na celý organismus. Napomáhá správné funkci imunitního systému, chrání před oxidací, má příznivý vliv na plodnost, zrak, kůži, vlasy, nehty a kosti. Je obsažený jak v živočišné stravě (játra, mléko, tmavé maso, vaječné žloutky, ústřice), tak ve stravě rostlinné (celozrnné pečivo, ořechy, dýňová semena a fazole).
Doporučená denní dávka: 1–2 tobolky.
Balení: 20 tobolek.
Cenově dostupná varianta, ovšem s menším počtem tobolek.
Muži i ženy si mohou kontrolovat hladinu testosteronu pomocí slin na základě hormonálních testů, což dosud představuje nejpřesnější způsob, jak otestovat tento hormon. Pokud jsou hodnoty testosteronu nízké, měli byste přirozený testosteron doplnit pomocí injekcí nebo krémů, které jsou v zahraničí běžně dostupné. Příkladem je herečka Jane Fondová, která používá přirozený testosteron a od 70 let si zlepšila svůj milostný život.
Tepny
Zvýšení průtoku krve: i při adekvátní hladině testosteronu budete mít sexuální potíže, pokud nemáte dostatečný průtok krve v pohlavních orgánech. Ve skutečnosti se jedná o nejčastější příčinu sexuální dysfunkce. Jak z toho ven? Prvním krokem je celé tělo detoxikovat. Detoxikací odstraníte toxiny a odpadní látky ve vašem těle. Poté je výborná ozonová terapie. Je prokázáno, že způsobuje dilataci endotelu arteriální stěny (zvýšením hladiny oxidu dusnatého), což vede ke zvýšení průtoku krve a také ke snížení krevního tlaku. Obě tyto metody významně přispívají k obnovení toku krve do pohlavních orgánů a tím zlepšují sexuální funkci a výkon.
Meloun
Jezte meloun: toto osvěžující ovoce má zajímavé účinky na kardiovaskulární a sexuální zdraví. Meloun totiž obsahuje vysoké koncentrace citrulinu, což je aminokyselina, která se v těle přemění na oxid dusnatý. Oxid dusnatý je zodpovědný za uvolnění cév, čímž se zvýší průtok krve do všech orgánů těla. Konzumací melounu tedy můžete zlepšit cévní průtok krve a tím i svou sexuální výkonnost. Studie, která proběhla na univerzitě ve Foggii v Itálii, sledovala pacienty, kteří zvýšili přísun citrulinu v potravě a dosáhli tak lepší erekce a zvýšení průměrného počtu pohlavních styků za měsíc ve srovnání s pacienty, kteří užívali jen placebo. Výsledky studie byly publikovány na urologickém kongresu v lednu 2011.
Kysané zelí
Kysané zelí je velmi výkonné afrodiziakum, které může pomoci mužům při erektilní dysfunkci. Studie z roku 2002, zveřejněná v časopise zemědělské a potravinářské chemie, zjistila, že 90 % mužů cítilo po konzumaci kysaného zelí znatelné zvýšení libida.
Kyselina listová
Potraviny bohaté na kyselinu listovou mají příznivý vliv na objem spermatu a v některých studiích byl zjištěn nárůst objemu ejakulátu až o 45 % u konzumentů, kteří jedli potraviny bohaté na kyselinu listovou. Mezi tyto potraviny patří chřest, brokolice, citrusové plody, řepa a špenát.
Ústřice
Ústřice jsou bohaté na zinek a minerály, které jsou životně důležité pro zdravé sperma. Mayo Clinic uvádí, že zinek hraje velmi důležitou roli v mužské reprodukci, a to tím, že má výrazný vliv na zdravé a bohaté sperma. Mezi potraviny, které obsahují nejvíce zinku, patří červené maso, krůtí maso, jehněčí maso, ječmen, semínka a ořechy.
Hořká čokoláda
Hořká čokoláda je výborné afrodiziakum. Ve studii, která byla publikována v Journal of Sexual Medicine 2006, bylo zjištěno, že ženy, které jedly denně hořkou čokoládu, měly vyšší sexuální apetit než ty, které ji nekonzumovaly. Důvodem je, že hořká čokoláda obsahuje jak serotonin, který posiluje vaši náladu, tak fenylethylamin, který napodobuje chemii mozku zamilovaného člověka. Tmavá čokoláda s vysokým obsahem kakaa rovněž zvyšuje průtok krve a uvolňuje tepny.
Selen a zinek jsou dva klíčové minerály, které pomáhají v procesu oxidace. Pomáhají tělu vstřebávat antioxidanty, takže jejich každodenní příjem napomáhá správné funkci antioxidantů i v prevenci očních onemocnění. Zinek lze nalézt v sýru, jogurtu, červeném mase, vepřovém mase a v některých cereáliích. Selen nalézaje obsažen v ořeších, celozrnném pečivu, rýži a těstovinách se sýrem. Ale stejně jako u antioxidantů platí, že příliš velké množství těchto minerálů může způsobit problémy.
Existuje mnoho kroků, které můžete podniknout ke zlepšení objemu spermií. Mezi ně patří strava, která je rozhodně jedním z nejdůležitějších počinů při úsilí zvýšení počtu spermií. Zde je seznam několika potravin, které vám mohou pomoci v tomto úsilí:
Hořká čokoláda
Hořká čokoláda je účinné afrodiziakum. Tmavá čokoláda obsahuje L-arginin, což je aminokyselina, která zvyšuje objem ejakulátu, jakož i intenzitu orgasmu. Jen to s konzumací této pochutiny nesmíte přehánět, protože při zvýšené konzumaci můžete přibírat na váze a pak dojde k opačnému účinku, neboť obezita snižuje hladiny testosteronu v těle i počet spermií.
Ústřice
Ústřice jsou bohatým zdrojem zinku, přičemž zinek je minerál, který hraje důležitou roli při zvyšování hladiny testosteronu, jakož i při produkci spermií. Zvýšení hladiny testosteronu navíc zlepšuje sexuální touhu, což znamená, že budete mít větší potěšení z pohlavních styků a tímto se také zvýší šance na otěhotnění.
Vejce
Vejce obsahují vysoký obsah bílkovin a vitamínu E. Vejce je pomocník při tvorbě zdravého a silného spermatu ve varlatech, neboť svým složením chrání spermie před škodlivými účinky volných radikálů, které je mohou zabít.
Banány
Banány obsahují enzym bromelin, který zvyšuje mužské libido. Jsou také bohatým zdrojem vitamínu B, který může napomoci zvýšení vytrvalosti při pohlavním styku.
Špenát
Špenát je bohatým zdrojem kyseliny listové. Nízké hladiny folátu mohou vést ke zkreslení tvarů spermií a také zvyšují riziko chromozomálních abnormalit. To znamená, že i když jsou spermie dosti pohyblivé, kvůli abnormalitám nemohou vajíčko oplodnit, a pokud ano, tak zde hrozí riziko vrozených vývojových vad. A právě konzumace špenátu toto riziko snižuje.
Chřest
Chřest je zdrojem vysokých dávek vitamínu C, který chrání spermie před škodlivými účinky volných radikálů, čímž zajišťuje, že spermie v mužském reprodukčním systému nebudou vyčerpány.
Česnek
Česnek je velmi účinná potravina, které se používá po staletí při léčbě různých onemocnění, včetně srdečních problémů a infekcí dýchacích cest. To, co ale většina lidí neví, je fakt, že česnek je rovněž silné afrodiziakum a že je velmi efektivní při zvyšování objemu spermií. Česnek totiž obsahuje sloučeninu zvanou allicin, která zlepšuje průtok krve v pohlavních orgánech, zvyšuje produkci spermií a objem ejakulátu.
Karotka
Karotka je nabitá vitamínem A. Vitamín A je důležitý pro zvýšení produkce spermií a je účinný i pro jejich pohyblivost. Kromě mrkve jsou na vitamín A ještě bohaté ovesné vločky, červená paprika a sušené meruňky.
Goji
Plody goji udržují teplotu v šourku, kde se nacházejí varlata, na optimální úrovni. Vyšší teploty totiž mají tendenci bránit produkci spermií a snížení jejich aktivity. Plody goji podporují tvorbu spermií, zlepšují krevní oběh a chrání proti poškození volnými radikály.
Vlašské ořechy
Další klíčovou živinou pro objem spermií jsou omega-3 mastné kyseliny. Předpokládá se, že tyto esenciální mastné kyseliny nejen zvyšují počet spermií, ale i zlepšují průtok krve v penisu.
Dýňová semínka
Dýňová semínka obsahují fytosteroly, které vedou ke zlepšení produkce testosteronu, což pomáhá při zvýšení počtu spermií, stejně jako zvětšení objemu ejakulátu. Navíc obsahují esenciální mastné kyseliny, které zlepšují průtok krve.
Ženšen
Ženšen je známá a účinná bylina, která mimo jiné zlepšuje mužnost, což se pak projevuje zvýšeným sexuálním apetitem a sexuální výkonností. Bylo zjištěno, že je velmi účinný u mužů s erektilní dysfunkcí, kdy zvyšuje objem semene a produkci spermií.
Maca
Tohle je další bylina, o které je známo, že zvyšuje objem ejakulátu. Bylo zjištěno, že u lidí, kteří konzumují tuto rostlinu ve formě doplňků stravy, lze očekávat vyšší počet spermií a také lepší pohyblivost spermií. Je také známo, že má příznivý vliv na sexuální touhy a vzrušení jak u mužů, tak i u žen.
Tento seznam potravin rozhodně není kompletní. Konzumace vyvážené stravy bohaté na minerály, jako je zinek, a vitamíny A, B12, C a kyselinu listovou zajistí více zdravých, rychlých spermií, které budou schopny oplodnit vajíčko.
Sperma zahustit stravou moc dobře nejde, ale existuje několik pomocníků, které zvyšují množství a kvalitu spermií a tím by mohli učinit sperma hustějším. Mezi ně patří především zinek s dávkou 50 mg za den, pak vitamin E a C. Z potravin to jsou pšeničné klíčky a olej z pšeničných klíčků, pak také lilek, ústřice a žloutky. Dále podporují tvorbu spermatu tyto amynokyseliny: L-arginin, L-lysin a L-karnitin. Hustotu spermatu výrazně ovlivňuje četnost ejakulací. Po dvou až třídenní odstávce ejakulace bude sperma o poznání hustší.
Ocet při dně nevadí a podle některých odborníků je dokonce prospěšný při snižování kyseliny močové, což je původce dny. Problém bude až v tom, co je do octa naloženo. Máte-li dnu, musíte omezit příjem masa a některých potravin. Mexická kuchyně je úžasná, ale je často plná mletého masa a fazolí a to prostě při dně nemůžete jíst ve velkém množství. Máte-li rád ostré, zkuste se orientovat raději na asijskou kuchyni. Ta nabízí mnoho chutných pokrmů založených jen na zelenině a tím i prospěšných pro nemocné dnou.
Při rozhodování o tom, co jíst a co ne, je dobré vědět, že to nesmí být kakao, alkohol a pivo, potom játra, brzlík a mozek, dále pak to nesmí být ani ančovičky, treska, sleď, makrela, mušle, sardinky, pstruh, krab, humr, ústřice a krevety. Z masa pak vyloučit slaninu, krůtí maso, telecí maso a zvěřinu. Ze zeleniny nejíst chřest, fazole, houby, hrášek a špenát. Ostatní můžete jíst podle libosti s tím, že pokrm s malou přítomností masa bude jen jednou za dva dny.
Bohužel jód se v rybím oleji moc nenachází a proto ani kapsle s tukem mořského lososa jód neobsahují. Jód se ve velké míře nachází v tkáních mořských živočichů, zejména v jejich mase a kůži. V České republice je přirozený příjem jódu velmi nízký a proto je dodávka jódu celé populaci zajišťována obohacenou jedlou solí. Pokud ale chráníte své srdce a cévy a snižujete příjem soli v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění, je třeba více využívat jiné zdroje. Nejlepším zdrojem přírodního jódu jsou mořské ryby a další mořské plody, jejichž konzumace je doporučována minimálně 1x týdně. Dále jsou na jód bohaté i některé minerální vody. A díky obohacování krmiv stoupá obsah jódu i v mléce a mléčných výrobcích. Zvýšený obsah jódu je také v potravinářských výrobcích, kde byla k výrobě jako surovina použita jodovaná sůl. Nejvydatnějšími přírodními zdroji jódu jsou škeble, ústřice a mořské řasy.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
