NEVHODNE POTRAVINY U DNY

Vnitřnosti

Vnitřnosti patří mezi potraviny s nejvyšším obsahem purinů v běžném jídelníčku. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g syrové potraviny. Nejde o doporučenou porci. U této skupiny potravin má i malé množství významný klinický dopad.

Z praxe vyplývá, že právě vnitřnosti a pokrmy z nich připravované bývají častým spouštěčem záchvatů dny, zejména při svátečním, víkendovém nebo večerním režimu.

• Vnitřnosti mají vysoký obsah purinů i při malé porci.
• Vývary z vnitřností představují extrémně koncentrovaný zdroj purinů.
• V akutní fázi dny se konzumace vnitřností neosvědčuje.
• Riziko vý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oficiální tabulka purinů v potravinách: kompletní přehled

Poradna

V naší poradně s názvem NEVHODNÉ JÍDLO PŘI WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Javůrková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nevhodné jídlo při warfarinu

Potraviny s vysokým obsahem uhlohydrátů

Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.

Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:

• fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
• aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
• med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
• cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
• hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
• javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.

Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:

• mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
• čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
• tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
• nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
• žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
• žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.

Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:

• rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
• kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
• popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
• Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
• müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.

Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:

• popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
• preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
• rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
• ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.

Sušenky a dorty s vysokým obsahem sacharidů:

• sušenky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Uhlohydráty v potravinách

Poradna

V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nevhodné potraviny při užívání Warfarinu

Potraviny s nízkým obsahem uhlohydrátů

Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:

Cuketa

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
• Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
• Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.

Květák

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
• Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
• Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.

Mangold

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
• Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
• Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.

Houby

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
• Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
• Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.

Celer

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
• Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
• Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.

Cherry rajčátka

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
• Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
• Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.

Špagetová dýně

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
• Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Uhlohydráty v potravinách

Poradna

V naší poradně s názvem DIETA NA SLINIVKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie zemanová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Dieta na slinivku

Nevhodné potraviny

Mezi nevhodné potraviny patří zejména ty s vysokým obsahem tuku. Smažené a mastné potraviny mohou způsobit uvolnění jícnové záklopky, což usnadňuje návrat žaludečního obsahu do jícnu. Tyto potraviny také zpožďují vyprazdňování žaludku a prodlužuje se doba, kdy se kyseliny mohou vrátit zpět. Konzumace potravin s vysokým obsahem tuku zvyšuje podstatně riziko příznaků refluxu, takže snížení celkového denního příjmu tuků opravdu může pomoci.

Příklad potravin s vysokým obsahem tuku, kterých byste se měli vyvarovat, případně je konzumovat jen střídmě:

• francouzské hranolky a cibulové kroužky;
• plnotučné mléčné výrobky, jako je máslo, plnotučné mléko, tučné sýry, zakysaná smetana;
• tučné nebo smažené hovězí, vepřové nebo skopové maso;
• slanina a sádlo;
• dezerty, zákusky, zmrzlina a bramborové lupínky;
• smetanové omáčky, omáčky, krémové a salátové dresinky;
• pečivo a sladkosti, protože cukry (včetně škrobů) podporují zvýšenou produkci žaludečních šťáv.

Ovoce a zelenina jsou důležité pro zdravou výživu, ale některé druhy mohou projevy refluxu vyvolat nebo zhoršit.

Nevhodné ovoce a zelenina:

• ananas;
• papája;
• rajčata a produkty z nich, jako je rajčatová omáčka (včetně potravin, u kterých rajská omáčka nebo pasta je hlavní složkou, jako je pizza nebo chilli) a salsa.

Další nevhodné potraviny:

• müsli se spečenými vločkami
• sušenky
• čokoláda – obsahuje látku zvanou methylxanthin, u níž bylo prokázáno, že přispívá k relaxaci hladkého svalstva a ke zvýšení refluxu;
• česnek, cibule a kořeněná jídla – pikantní potraviny jako cibule a česnek mohou vyvolat příznaky pálení žáhy u mnoha lidí. Tyto potraviny nespouští reflux u každého, ale pokud budete jíst hodně cibule nebo česneku, ujistěte se, že konzumaci pečlivě sledujete ve svém deníku.

Zdroj: článek Reflux jícnu - dieta

Poradna

V naší poradně s názvem POTRAVINY NEVHODNÉ PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Potraviny nevhodné při dně

FAQ – Často kladené otázky

V čem jsou obsaženy sacharidy nejčastěji?

Sacharidy jsou obsaženy především v obilovinách, přílohách, ovoci a části zeleniny.

Nejčastěji se s nimi setkáváme v pečivu, rýži, těstovinách, bramborách, ovoci a sladkých potravinách. Karbohydráty se ale nacházejí i v potravinách, které nejsou na první pohled sladké. Rozhodující je vždy druh potraviny, míra zpracování a velikost porce. Sacharidy nejsou výjimkou, ale běžnou součástí jídelníčku, což je důležité pro jejich správné pochopení.

Co to jsou sacharidy a proč se jim říká karbohydráty?

Sacharidy, neboli karbohydráty, jsou základní živiny sloužící jako zdroj energie.

Tělo je využívá především pro činnost mozku a svalů. V potravinách se vyskytují v různých formách, od jednoduchých cukrů až po složité polysacharidy. Nejde tedy o jednu látku, ale o širokou skupinu živin. Karbohydráty jsou nezbytné pro správné fungování organismu, pokud jsou přijímány v rozumném množství a kvalitě.

Jsou sacharidy totéž co cukry?

Ne, sacharidy nejsou totéž co cukry.

Cukry jsou pouze jednou částí sacharidů. Patří sem například glukóza nebo sacharóza. Kromě nich existují i složené sacharidy a vláknina, které se vstřebávají pomaleji a mají jiný dopad na organismus. Záměna těchto pojmů často vede k chybnému vyřazování potravin. Rozlišování cukrů a sacharidů je klíčové při dietě i běžném stravování.

Co obsahuje hodně sacharidů?

Hodně sacharidů obsahují pečivo, těstoviny, rýže, brambory a sladkosti.

Tyto potraviny tvoří významný zdroj energie, ale při nadměrné konzumaci mohou vést k přebytku kalorií. Vysoký obsah sacharidů mají i slazené nápoje, které jsou z hlediska diety problematické. Vysoký obsah sacharidů neznamená automaticky nevhodnou potravinu, důležité je množství a kontext.

Jsou sacharidy v zelenině problém?

Ve většině případů nejsou sacharidy v zelenině problémem.

Většina zeleniny má nízký obsah sacharidů a minimální dopad na hladinu krevního cukru. Výjimkou jsou škrobové druhy, jako je kukuřice nebo hrášek. Tyto druhy je vhodné sledovat zejména při dietě nebo cukrovce. Zelenina je obecně bezpečným a doporučovaným zdrojem živin.

Která zelenina má vyšší obsah cukru?

Vyšší obsah cukru má například mrkev, červená řepa nebo kukuřice.

Neznamená to, že by tyto potraviny byly nevhodné, ale jejich množství by mělo odpovídat celkovému jídelníčku. U diabetiků a při dietě je vhodné sledovat porce. Rozhodující není samotná potravina, ale její množství.

Jsou sacharidy při dietě zakázané?

Při dietě nejsou sacharidy automaticky zakázané.

Dietní přístup spočívá spíše v omezení rychlých cukrů a v preferování kvalitních sacharidů s vyšším obsahem vlákniny. Úplné vyřazení karbohy

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek V čem jsou obsaženy sacharidy a jak je správně poznat

Poradna

V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nevhodné potraviny při užívání Warfarinu

FAQ – Často kladené otázky

Co přesně znamená seznam sacharidů v potravinách?

Seznam sacharidů v potravinách je přehled, který ukazuje, kolik sacharidů jednotlivé potraviny obsahují.

Slouží jako orientační pomůcka pro lidi, kteří chtějí mít kontrolu nad složením jídelníčku. Uvádí se obvykle hodnoty na 100 gramů potraviny, aby bylo možné jednotlivé položky mezi sebou porovnávat. Nejde o seznam zakázaných potravin, ale o nástroj, který pomáhá rozhodovat se vědomě při nákupu, vaření nebo plánování diety.

Jak správně používat tabulku sacharidů v potravinách?

Tabulku sacharidů je nutné používat vždy v kontextu porcí a celého jídelníčku.

Hodnota uvedená na 100 gramů neznamená, že tolik sacharidů automaticky sníte. Záleží na velikosti porce, způsobu úpravy i kombinaci s dalšími potravinami. Tabulka má pomáhat s orientací, nikoli vést k mechanickému vyřazování celých skupin potravin bez dalšího přemýšlení.

Kde je nejvíce sacharidů v běžných potravinách?

Nejvíce sacharidů obsahují obiloviny, výrobky z mouky a suché přílohy.

Typicky se jedná o pečivo, těstoviny, rýži, kuskus nebo sladkosti. Vysoký obsah sacharidů mají také slazené nápoje. Tyto potraviny jsou koncentrovaným zdrojem energie. Jejich konzumace sama o sobě není špatná, ale vyžaduje kontrolu množství a četnosti.

Které potraviny mají naopak nízký obsah sacharidů?

Potraviny s nízkým obsahem sacharidů jsou zejména druhy zeleniny s vysokým obsahem vody.

Patří sem listové saláty, okurky, cuketa, brokolice, květák nebo houby. Tyto potraviny umožňují zvýšit objem jídla bez výrazného navýšení příjmu sacharidů. Jsou vhodné při dietě i cukrovce a lze je konzumovat ve větším množství.

Existují potraviny úplně bez sacharidů?

V praxi jsou potraviny zcela bez sacharidů spíše výjimkou.

Velmi nízký obsah sacharidů mají čisté živočišné produkty, jako je maso, ryby nebo vejce. I zde se však mohou objevit malé stopové hodnoty. Důležitější než absolutní nula je celkový denní příjem a jeho rozložení.

Co jsou skryté sacharidy v potravinách?

Skryté sacharidy jsou sacharidy obsažené v potravinách, kde je lidé běžně nečekají.

Typicky se nacházejí v ochucených jogurtech, omáčkách, dresincích, kečupech, hotových jídlech nebo polotovarech. Tyto sacharidy mohou výrazně zvýšit denní příjem, aniž by si toho člověk všiml. Právě proto je seznam sacharidů tak důležitý.

Jsou sacharidy při dietě vždy problém?

Při dietě nejsou sacharidy automaticky problémem.

Záleží na jejich typu, množství a celkovém energetickém příjmu. Kvalitní sacharidy s vyšším obsahem vlákniny mohou být součástí redukčního jídelníčku. Dietní chyba často spočívá v extrémech, nikoli v samotných sacharidech.

Jaký je rozdíl mezi die

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Sacharidy v potravinách: seznam a přehledná tabulka

Poradna

V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN S PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Mader.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Tabulka potravin s puriny

Odborné zdroje a klinické studie

Následující odborné zdroje vysvětlují, proč u dny nerozhoduje pouze tabulkový obsah purinů, ale především celkový metabolický kontext, režim dne a kumulace rizikových faktorů. Tyto studie a doporučení pomáhají propojit klinickou praxi s každodenní zkušeností pacientů.

• Dietní doporučení u dny a hyperurikemie – přehled klinických studií
  Přehledová práce shrnuje vliv jednotlivých potravin, sladkých jídel a životního stylu na hladinu kyseliny močové a zdůrazňuje, že celkový režim má větší význam než izolovaný příjem jedné potraviny.
• Metabolické souvislosti dny, inzulinové rezistence a stravy
  Studie popisuje vztah mezi inzulinovou rezistencí, sladkou stravou a zhoršením dny. Praktickým dopadem je pochopení, proč sladká maková jídla mohou zhoršovat dnu i při nižším obsahu purinů.
• Vliv alkoholu na hladinu kyseliny močové a riziko záchvatu dny
  Práce potvrzuje, že alkohol výrazně snižuje toleranci dalších potravin. To vysvětluje, proč kombinace alkoholu a sladkého s mákem patří mezi nejrizikovější scénáře, zejména o svátcích.
• Vztah redukční diety, hladovění a zhoršení dny
  Studie ukazuje, že rychlé hubnutí a kalorický deficit mohou přechodně zvyšovat hladinu kyseliny močové. Praktický význam spočívá v pochopení, proč mák při dietě bývá hůře tolerován než při stabilní váze.
• Časový průběh záchvatu dny a opožděná reakce na dietní chyby
  Práce popisuje, že záchvat dny se může objevit 24–72 hodin po spouštěči. To podporuje klinickou zkušenost, že pacienti si často nespojí potíže s konkrétním jídlem.
• Role životního stylu v dlouhodobé kontrole dny
  Studie potvrzuje, že dlouhodobá stabilita dny závisí na režimových opatřeních více než na krátkodobých dietních omezeních. Praktickým závěrem je důraz na rozpoznání opakovaných vzorců chování.

Výhodou znalosti těchto odborných zdrojů je schopnost porozumět souvislostem, proč se dna zhoršuje i po zdánlivě nevinných potravinách. Umožňují pacientům i zdravotníkům zaměřit se na úpravu režimu, nikoli pouze na seznam zakázaných jídel.

Zdroj: článek Mák a puriny: kdy je při dně bezpečný a kdy už škodí

Poradna

V naší poradně s názvem MNOŽSTVÍ PUPINŮ U KRŮTÍHO MASA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paclíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Množství pupinů u krůtího masa

FAQ – Často kladené otázky

Mohu jíst potraviny s puriny, když mám dnu dlouhodobě v klidu?

Krátká odpověď zní ano, ale pouze za určitých podmínek. Klidová fáze dny neznamená, že puriny přestávají hrát roli. Znamená pouze, že je organismus momentálně schopen zátěž lépe zvládat.

V praxi se ukazuje, že pacienti v klidové fázi mohou zařazovat potraviny se středním obsahem purinů, pokud hlídají velikost porce, frekvenci a kombinace. Riziko výrazně roste při několikadenní kumulaci, večerní konzumaci a současném alkoholu. Klidová fáze není „beztrestné období“, ale prostor pro rozumné řízení jídelníčku.

Je rozdíl mezi puriny z masa a z rostlinných zdrojů?

Ano, rozdíl existuje a je klinicky významný. Puriny ze živočišných zdrojů zvyšují hladinu kyseliny močové výrazněji než puriny rostlinného původu.

V praxi to znamená, že luštěniny, zelenina nebo obiloviny sice puriny obsahují, ale jejich dopad je u většiny pacientů mírnější. Přesto i zde platí pravidlo porce a načasování. Velké množství luštěnin večer nebo několik dní po sobě může u citlivějších jedinců potíže zhoršit. Rostlinné puriny nejsou automaticky „neomezené“.

Mohu při dně jíst maso každý den, když je libové?

Každodenní konzumace masa představuje zvýšené riziko. Nejde jen o druh masa, ale o opakování zátěže.

I libové maso při denním zařazení zvyšuje celkovou purinovou zátěž organismu. Zkušenosti z praxe ukazují, že bezpečnější je rozložit masité dny v týdnu a střídat je s nízkopurinovými variantami. Významnou roli hraje také denní doba – večerní maso je problematičtější než obědová porce. Denní maso není optimální strategie dlouhodobé kontroly dny.

Jsou ryby opravdu zdravější než maso, pokud mám dnu?

Ne vždy. Některé ryby mají vyšší obsah purinů než běžné maso.

Rizikové jsou zejména sardinky, makrely, sleď, tuňák nebo rybí jikry. Naopak druhy jako treska nebo candát bývají lépe tolerovány. Zásadní roli hraje také úprava – uzené, konzervované a nakládané ryby zvyšují riziko výrazně. Ryby nejsou automaticky bezpečná volba, je nutné vybírat konkrétní druhy.

Proč je alkohol tak problémový, když neobsahuje puriny?

Protože alkohol ovlivňuje metabolismus kyseliny močové. Snižuje její vylučování ledvinami a podporuje její tvorbu.

V praxi to znamená, že i malé množství alkoholu může spustit záchvat, zejména pokud je kombinováno s purinově bohatým jídlem nebo dehydratací. Pivo je rizikové dvojnásob, protože kromě alkoholu obsahuje i puriny. Alkohol je jeden z nejsilnějších spouštěčů dny vůbec.

Je večerní jídlo opravdu horší než stejné jídlo přes den?

Ano, u dny to hraje roli. Večer je metabolismus pomalejší a organismus hůře zvládá purinovou zátěž.

Pacienti často popisují, že potraviny tolerované k obědu způsobily potíže po večern

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oficiální tabulka purinů v potravinách: kompletní přehled

Příběh

Ve svém příspěvku ŠPINĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leona adamkova.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Špinění

FAQ – Často kladené otázky

Existují při užívání Warfarinu skutečně zakázané potraviny?

Při léčbě Warfarinem neexistují absolutně zakázané potraviny, rozhodující je jejich pravidelnost.

Většina potravin může být součástí jídelníčku, pokud se jejich množství dlouhodobě výrazně nemění. Problém nastává při náhlých výkyvech, zejména u potravin bohatých na vitamín K. Ty mohou snížit účinek Warfarinu a vést k poklesu INR. Cílem není vyřazování, ale stabilní stravovací režim.

Které potraviny jsou považovány za nejvíce nevhodné při Warfarinu?

Za nejrizikovější se považují potraviny s vysokým obsahem vitamínu K.

Patří sem především zelená listová zelenina, některé oleje, bylinky a koncentrované doplňky stravy. Nevhodné jsou také nárazové změny v konzumaci alkoholu či potravin, které ovlivňují metabolismus léků v játrech. Samotná potravina není problémem, riziková je změna jejího množství.

Je kedlubna při užívání Warfarinu nevhodná?

Kedlubna při Warfarinu obvykle nevadí, pokud je konzumována pravidelně.

Kedlubna obsahuje střední množství vitamínu K a při běžných porcích nevede k významným změnám INR. Rizikem by byla nárazová konzumace velkého množství nebo její zařazení do extrémních diet. Při stabilním jídelníčku ji není nutné vyřazovat.

Mohu při Warfarinu jíst zelenou listovou zeleninu?

Ano, zelená zelenina není automaticky zakázaná.

Špenát, salát nebo brokolice mají vysoký obsah vitamínu K, ale jsou nutričně hodnotné. Problém vzniká tehdy, když pacient jeden den zeleninu nejí a další den jí velké porce. Pravidelný a vyrovnaný příjem je bezpečnější než úplné vyřazení.

Jsou ovoce a šťávy při Warfarinu rizikové?

Některé druhy ovoce mohou ovlivnit účinek Warfarinu při vyšší konzumaci.

Rizikové mohou být zejména brusinky a grep, především ve formě koncentrovaných šťáv nebo doplňků. Malé množství ovoce obvykle nevadí, ale pravidelná konzumace větších dávek by měla být konzultována s lékařem.

Ovlivňují potraviny s vysokým obsahem draslíku účinek Warfarinu?

Draslík sám o sobě Warfarin neovlivňuje.

Potraviny bohaté na draslík nejsou z hlediska antikoagulační léčby problémem. Omezení se týká pouze pacientů s jinými diagnózami, například onemocněním ledvin. Obava z draslíku u Warfarinu je častým mýtem.

Jsou bylinky a doplňky stravy při Warfarinu bezpečné?

Ne všechny, některé mohou výrazně zvýšit riziko krvácení.

Rizikové jsou například třezalka, ginkgo, ženšen nebo vysoké dávky česneku a kurkumy. Problémem jsou i multivitaminy s obsahem vitamínu K. Každý doplněk stravy by měl být před užíváním konzultován s lékařem.

Liší se dietní omezení u Warfarinu a Fraxiparinu?

Ano, Fraxiparine není ovlivněn vitamínem K.

Na rozdíl od Warfarinu nevyžaduje Fraxiparine žádná speciální dietní omezení. Proto se často používá přechodně, například po operacích. U Warfarinu je naopak stabilita stravy zásadní součástí bezpečné léčby.

Zdroj: článek Nevhodné potraviny při užívání Warfarinu: čemu se vyhnout

Poradna

V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Walek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nevhodné potraviny při užívání Warfarinu

Uzeniny

Uzeniny představují z hlediska purinů i celkového režimu u dny specifickou rizikovou skupinu. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g potraviny. Nejde o doporučenou porci. Klinický dopad je ovlivněn nejen obsahem purinů, ale také zpracováním, obsahem soli a častou konzumací.

Z klinické praxe vyplývá, že uzeniny se často konzumují ve večerních hodinách, při společenských příležitostech nebo opakovaně během týdne. Právě kumulace těchto faktorů zvyšuje riziko záchvatů dny.

• Uzeniny se často konzumují ve večerních hodinách, což zvyšuje riziko potíží.
• Kombinace uzenin a alkoholu patří k častým spouštěčům záchvatů.
• Opakovaná konzumace během týdne má větší dopad než jednorázová porce.
• V akutní fázi dny se uzeniny obecně neosvědčují.

Z

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oficiální tabulka purinů v potravinách: kompletní přehled

Poradna

V naší poradně s názvem KREVNÍ KVIK HODNOTY 6.1 INR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel TIBOR KOUBA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Krevní kvik hodnoty 6.1 INR

Zásady diety

• omezit celkový příjem tuků minimálně na 60 g denně;
• nepoužívat volné živočišné tuky (máslo, sádlo, slanina);
• konzumovat potraviny s nižším obsahem tuků;
• nahrazovat živočišné tuky kvalitními rostlinnými tuky (a též je správně používat, například olivový olej Extra Virgine je velice zdravý, ale není vhodný pro tepelnou úpravu potravin – do teplého pokrmu ho lze přidat až po tepelné úpravě);
• nepoužívat kuchyňské úpravy vyžadující větší množství tuků (smažení, fritování);
• omezit příjem celkového cholesterolu na maximum 300 mg denně;
• zvýšit příjem vlákniny (cca 30 g denně = ½ kg ovoce nebo zeleniny);
• konzumovat luštěniny, brambory;
• upřednostňovat celozrnnou pšeničnou mouku a výrobky z ní;
• upřednostňovat celozrnné obiloviny, hnědou loupanou rýži (natural) před bílou loupanou rýží;
• zařadit do jídelníčku ryby alespoň 1x týdně;
• slazené potraviny nahrazovat polysacharidy;
• konzumovat stravu s nízkým a středním glykemickým indexem;
• vyhnout se sladkostem a tučným jídlům;
• ke slazení používat sladké ovoce, jím též uspokojovat chuť na sladké, občas lze sladit medem (kromě sacharidů obsahuje též rostlinné tuky, minerály, vitamíny);
• pít neslazené nápoje, přírodní, neslazené ovocné šťávy (džusy) ředit vodou v poměru 1 : 1;
• omezit alkohol jen na jednu dávku denně, a to pouze nejsou-li další onemocnění (například onemocnění jater).

Mezi vhodné potraviny patří libová masa, náhražky masa (sójové maso, klaso, šmakoun, robi, seitan), z uzenin se doporučuje pouze libová šunka, mléko a mléčné výrobky s nižším obsahem tuků, vejce pouze do pokrmů, vaječné bílky bez omezení. Z tuků lze používat kvalitní rostlinné oleje a kvalitní rostlinné tuky (například Flora, Rama), ořechy a semínka konzumovat pouze občas (obsahují velké množství tuku). Ovoce a zelenina jsou vhodné bez omezení (tedy všechny druhy, ale diabetici by měli konzumovat sladké druhy ovoce, jako jsou hrušky, hroznové víno, melouny, v omezeném množství). Vhodné jsou celozrnné obiloviny a výrobky z nich, luštěniny, brambory, bylinné natě, koření se neomezuje, pouze se omezuje solení (se zvýšenou hladinou krevních tuků bývá totiž spojena hypertenze). Polévky se používají netučné, z příkrmů jsou vhodné všechny kromě smažených (hranolky, smažené brambory), houskových knedlíků, které lze zařadit pouze výjimečně, omáčky se nepoužívají (jsou kalorické), upřednostňují se přírodní šťávy, místo moučníků je vhodné ovoce nebo ovocné tvarohy nebo zakysané mléčné výrobky s nižším obsahem tuku a ovocem. Nápoje se konzumují neslazené, vhodná je pramenitá voda, pitná voda, stolní vody bez příchuti, ovocné čaje, ne příliš silný černý, ruský, zelený, bílý čaj. Zrnkovou kávu si lze dopřát 1x denně.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Triglyceridy v krvi

Poradna

V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Potraviny s obsahem železa

Potraviny snižující kyselinu močovou: co má skutečný význam v praxi

Při dně se často hledají konkrétní potraviny, které by dokázaly kyselinu močovou přímo „snížit“. Ve skutečnosti je potřeba k tomuto tématu přistupovat střízlivě. Neexistuje potravina, která by sama o sobě spolehlivě a dlouhodobě snížila hladinu kyseliny močové na terapeuticky cílové hodnoty. Některé potraviny však mohou nepřímo přispět k příznivějšímu prostředí v organismu.

Zásadní roli hraje kombinace nízké purinové zátěže, podpory vylučování kyseliny močové ledvinami a omezení faktorů, které její hladinu zvyšují. Právě v tomto kontextu má smysl mluvit o potravinách, které mohou být při dně vhodnější než jiné.

Potraviny podporující vylučování kyseliny močové

• dostatek tekutin, především čistá voda
• zelenina s vysokým obsahem vody
• ovoce s nízkým obsahem purinů konzumované v rozumném množství
• potraviny, které podporují pravidelný pitný režim

Největší efekt má samotná hydratace. Vyšší příjem tekutin usnadňuje ledvinám vylučování kyseliny močové a snižuje její koncentraci v krvi. Efekt je dán objemem tekutin, nikoli konkrétní potravinou.

Potraviny s nízkým obsahem purinů

• většina druhů zeleniny
• ovoce s nízkou energetickou zátěží
• obiloviny a brambory
• mléčné výrobky s nižším obsahem tuku

Tyto potraviny samy o sobě kyselinu močovou aktivně nesnižují, ale nepřispívají k jejímu zvyšování. Právě tento rozdíl je pro pacienty klíčový – cílem není „léčit potravinou“, ale snížit zátěž organismu.

Potraviny, které mohou působit nepřímo příznivě

• potraviny podporující redukci hmotnosti
• strava s nižším obsahem alkoholu
• jídla, která nevedou k přejídání a metabolickému stresu

U části pacientů dochází ke zlepšení hodnot kyseliny močové ve chvíli, kdy upraví celkový životní styl. Efekt není dán jednou potravinou, ale součtem změn. To vysvětluje, proč některé dietní přístupy fungují pouze dočasně.

Časté omyly ohledně „snižování“ kyseliny močové potravou

• víra v konkrétní „zázračnou“ potravinu
• nárazové kúry místo dlouhodobé úpravy režimu
• nahrazování léčby pouze dietou

Praktický závěr: potraviny mohou pomoci vytvořit příznivější podmínky pro kontrolu dny, ale dlouhodobé snížení kyseliny močové vyžaduje komplexní přístup. Strava má podpůrnou roli, nikoli léčebnou funkci.

Zdroj: článek Citron a puriny: kdy je vhodný při dně a kdy být opatrný

Poradna

V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Tichá.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Jídelníček při užívání warfarinu

FAQ – Často kladené otázky

Má citron skutečně nulový obsah purinů?

Citron má z praktického hlediska zanedbatelný obsah purinů a není považován za purinově rizikovou potravinu pro pacienty s dnou.

V běžných dietních doporučeních se citron řadí mezi nízkopurinové potraviny, které samy o sobě nepřispívají ke zvýšení kyseliny močové. To platí jak pro čerstvý citron, tak pro citronovou šťávu používanou v rozumném množství. Rozhodující je celkový jídelníček, nikoli přítomnost malého množství citronu. I při pravidelném používání citronu v nápojích nebo kuchyni zůstává purinová zátěž prakticky nulová.

Může citron snížit hladinu kyseliny močové bez léků?

Citron sám o sobě nedokáže prokazatelně snížit hladinu kyseliny močové v krvi natolik, aby nahradil léky používané při dně.

U některých lidí může dojít k mírnému zlepšení nepřímo, zejména díky zvýšenému příjmu tekutin a celkové úpravě režimu. To ale není přímý účinek citronu. Dlouhodobé snížení kyseliny močové vyžaduje cílenou léčbu a systematická opatření. Spoléhat se pouze na citron znamená riskovat přetrvávání vysokých hodnot a návrat záchvatů.

Kolik citronu denně je při dně ještě bezpečné?

Bezpečné množství citronu při dně odpovídá běžnému kulinářskému použití, například plátku citronu do vody nebo šťávě z půlky citronu.

Takové množství nepředstavuje purinovou zátěž a většinou je dobře snášeno. Vyšší dávky nepřinášejí větší přínos a mohou zbytečně dráždit žaludek nebo zhoršovat reflux. Pokud má pacient citlivé trávení, je vhodné množství ještě snížit nebo citron vynechat. U dny platí pravidlo umírněnosti, nikoli extrémů.

Je citron vhodný i při akutním záchvatu dny?

Při akutním záchvatu dny nemá citron žádný léčebný účinek na bolest ani zánět kloubu.

V této fázi je hlavním cílem zvládnutí zánětu pomocí léčby doporučené lékařem. Citron může být součástí běžného pitného režimu, pokud je dobře snášen, ale nelze od něj očekávat úlevu od záchvatu. U některých lidí může citron v akutní fázi dokonce způsobit nepohodlí zažívacího traktu. V záchvatu je vhodné držet se osvědčených postupů.

Pomáhá citronová voda při dně dlouhodobě?

Citronová voda může dlouhodobě pomoci pouze nepřímo, a to podporou pravidelného pitného režimu.

Samotná citronová šťáva nemá schopnost dlouhodobě ovlivnit hladinu kyseliny močové. Přínos spočívá hlavně v hydrataci, která podporuje vylučování kyseliny močové ledvinami. Pokud by pacient pil stejné množství čisté vody, efekt by byl obdobný. Citronová voda není léčba, ale může být praktickou pomůckou pro lidi, kteří jinak pijí málo.

Je rozdíl mezi citronem a jinými citrusy při dně?

Z hlediska purinů nejsou mezi citrusy významné rozdíly, všechny patří mezi nízkopurinové potraviny.

Rozdíly se týkají spíše obsahu cukru a 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Citron a puriny: kdy je vhodný při dně a kdy být opatrný

Poradna

V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Jídelníček při užívání warfarinu

Co nejíst při dně

Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.

Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.

Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.

Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.

Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.

Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.

Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.

Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.

Zdroj: článek Potraviny obsahující puriny

Poradna

V naší poradně s názvem NEVYHOVUJÍCÍ POTRAVY PŘI NEDOSTATEČNÉ FUNKCI LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Podělová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Nevyhovující potravy při nedostatečné funkci ledvin

Plodné dny – příznaky

Během plodných dnů se vaše tělo chová poněkud jinak než obvykle a podle následujících příznaků můžete poznat, že je vhodný čas na otěhotnění: můžete si všimnout, jak se mění vzhled a konzistence poševního hlenu. V podstatě byste si měla všímat tří hlavních charakteristik; a sice množství, barvy a konzistence hlenu. Při neplodných dnech je množství hlenu zanedbatelné, nebo se dokonce nemusí objevovat vůbec. Můžete mít pocit sucha a poševní hlen je neprůhledný (má bílou nebo žlutou barvu). Jeho konzistence je hrudkovitá a nemůžete jej natáhnout mezi dvěma prsty, protože se trhá. Spolu s tím, jak se blíží plodné dny, množství poševního hlenu narůstá a stává se průhlednějším. Při plodných dnech dochází k velkým změnám v kvalitě i kvantitě poševního hlenu. Je ho mnohem víc, je tekutější (někdy může připomínat dokonce spíš výtok) a můžete jej natáhnout mezi prsty. Na pohled je poševní hlen při ovulaci průhledný. Spolu s poševním hlenem prodělává v průběhu menstruačního cyklu významné změny i děložní čípek, s blížícími se plodnými dny je měkčí a vlhčí.

Zaznamenávání bazální teploty je jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak zjistit, kdy začínáte mít plodné dny a má cenu pokoušet se o otěhotnění. Teplotu je nutné měřit si každý den okamžitě po probuzení ještě dřív, než vůbec vstanete z postele. Když máte plodné dny, vzrůstá hladina progesteronu a tím se zvyšuje i teplota těla. Podle stoupající tělesné teploty byste tudíž měla být schopna poznat nastupující plodnost. U řady žen dochází při plodných dnech k nárůstu libida a většímu sexuálnímu apetitu. Je to přirozená reakce těla, které se připravuje na otěhotnění. Citlivost prsů a bradavek často souvisí s plodnými dny a je způsobena vzrůstající hladinou progesteronu. Většinou se nejprve objeví zvýšeně citlivá prsa a poté se dostaví plodné dny. Bolest v podbřišku se často projeví v okamžiku, kdy se z vaječníku uvolňuje vajíčko, a vy začínáte mít plodné dny. U některých žen je to dokonce spojené s lehkým krvácením. Bolesti v podbřišku při plodných dnech se objevují přibližně u dvaceti procent žen.

Zdroj: článek Plodné dny

Potraviny

Železo v potravinách má dvě formy – hem a non-hem. Železo označované jako hem se vyskytuje v živočišné potravě, která původně obsahovala hemoglobin, tedy v červeném mase, vnitřnostech, drůbežím mase nebo rybách.

Non-hem železo se vyskytuje především v rostlinné potravě, a to zejména v luštěninách, listové zelenině nebo sušeném ovoci. Určité množství non-hem železa se vyskytuje také v živočišné potravě.

Hem železo je v těle člověka vstřebáváno mnohem lépe než non-hem železo. Vstřebávání hem železa není příliš závislé na zásobách železa v těle a na potravinách, které jsou konzumovány spolu s hem železem. Naproti tomu vstřebávání non-hem železa je silně závislé na zásobách železa v těle (osoby s nedostatkem železa vstřebávají non-hem železo lépe než osoby, které mají železa v těle nadbytek) a je také více než u hem železa ovlivněno složením konzumovaného pokrmu.

Zdroje non-hem železa:

• čočka velkozrnná – 7,54 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• kešu – 6,68 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• tofu – 5,36 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• fazole hnědé – 5,02 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• lískový ořech – 4,70 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• hrách – 4,43 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• mandle – 3,72 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• špenát – 2,71 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• sušené meruňky – 2,66 mg/100 g potraviny v syrovém stavu
• rozinky – 1,88 mg/100 g potraviny v syrovém stavu

Zdroje hem železa:

• kuřecí játra – 8,99 mg/100 g syrového masa
• hovězí játra – 4,90 mg/100 g syrového masa
• králičí maso (stehno) – 1,57 mg/100 g syrového masa
• hovězí maso (zadní) – 1,54 mg/100 g syrového masa
• krůtí maso (prsa) – 1,20 mg/100 g syrového masa
• treska – 1,05 mg/100 g syrového masa
• tuňák – 1,02 mg/100 g syrového masa
• vepřové maso (kýta) – 0,77 mg/100 g syrového masa
• kuřecí maso (prsa) – 0,74 mg/100 g syrového masa
• losos (umělý chov) – 0,34 mg/100 g syrového masa

Zdroj: článek Nedostatek železa v krvi