Tofu, neboli tvaroh ze sójových bobů, je v Číně po dlouhá léta oblíbeným jídlem. A s rostoucí popularitou rostlinné vegetariánské a veganské stravy se častěji objevuje i na západních jídelních lístcích. Existuje však určitý zmatek ohledně toho, zda je tofu dobré nebo špatné pro lidi s dnou.
Dříve někteří zdravotníci doporučovali lidem náchylným na dnu, aby minimalizovali spotřebu tofu a sóji, protože sója je přímo nabitá puriny. Ovšem studie z roku 1998 odráží tyto starší postoje k tofu a dně a řadí tofu mezi potraviny prospěšné při dně. Proč? Čtěte dále a dozvíte se vše o tofu, purinech a vlivu na dnu.
Tofu obsah purinů
Tofu se získává ze sóji a sója je přímo nabitá puriny. 100 gramů sóji obsahuje 18 gramů bílkovin a 137 mg purinů, což sóju řadí mezi potraviny s vysokým obsahem purinů. Jak to, že tofu patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a navíc po konzumaci vůbec neovlivňuje úrovně kyseliny močové a nezhoršuje dnu, když samotná sója je úplný opak? Může za to voda a způsob získávání mléka ze sóji.
Existuje vědecká studie [2], při které bylo zkoumáno rozložení obsahu purinů v sójových produktech a jeho změny při zpracování sójového mléka. Výsledky ukázaly, že obsah purinů v tofu (sojovém tvarohu) byl 20,3-22,5 mg/100 g čerstvé hmoty, což bylo klasifikováno jako potravina s nízkým obsahem purinů (<25 mg/100 g čerstvé hmoty).
Fermentované produkty ze sójových bobů, jako je dou pi (sójový film), dou shi (fermentované sójové boby), sójová omáčka, miso, dou ban jiang (sójová pasta), dou fu ru (fermentovaný sójový tvaroh) a chou dou fu (silný vonící konzervovaný fazolový tvaroh), obsahovaly puriny v rozmezí 28,5-75,0 mg/100 g čerstvé hmoty, což byly potraviny se středním obsahem purinů.
Významným faktorem se ukázala vlhkost v sóji. Vysoká vlhkost v sóji vede k relativnímu snížení obsahu pevných látek, což vede ke snížení obsahu purinů. Studií ale bylo také zjištěno, že u některých vybraných produktů pro vegetariány však takový vztah neexistoval. Při zpracování sojového mléka sojové boby v kroku máčení absorbují vodu až ze 60 %, což vede ke snížení obsahu pevných látek a následně ke snížení obsahu purinů.
Úroveň obsahu purinů v sójovém mléce je 12 mg/100 g čerstvé hmoty, což je potravina s nízkým obsahem purinů. Z tohoto faktu vyplynulo, že během homogenizace byla do roztoku sójového mléka extrahována pouze část z celkového obsahu purinů v sójových bobech. V kroku vaření nebyly zjištěny žádné významné změny v množství purinů.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, zajímalo by mně, jak je to s konzumací kuřecího masa při dně. Všude se píše, že se nemá konzumovat maso mladých zvířat, ale tady v tom vašem jídelníčku je to samé kuře? Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kuřecí maso je libové maso s vysokou nutriční hodnotou, ale lidé se dnou si musí dávat pozor na to, jak maso používají, v jakém množství a jak kuře připravují.
Pokud máte dnu, musíte kuřecí maso konzumovat opatrně. Kuře má určité množství purinů. Zdravý nízký příjem purinů může chránit krevní cévy, ale příliš mnoho může vyvolat zhoršení dny.
Nutriční hodnota kuřete se v zásadě liší mezi prsy, stehny a křídly. Obsah purinů v kuřeti bude v různých částech jeho těla rozložen různě. U lidí se dnou a hyperurikémií je třeba pečlivě zvážit celkové množství purinů a druhy konzumovaných purinů, zejména hypoxanthin.
Obvykle se doporučuje pro léčbu hyperurikémie a dny snížit příjem purinů na méně než 400 mg/den. To by měla být také doporučená denní dávka purinů.
Kuře je primárně potravinou s mírným množstvím purinů, ale množství purinů v mase se pohybuje od nízkého po velmi vysoké. Proto by se lidé se dnou měli vyhýbat orgánovému masu, jako jsou kuřecí játra.
Puriny v kuřecím mase/100g:
- V kříži a na zadku je 68,8 mg.
- V prsou, bez kůže je 141,2 mg.
- Křídla obsahují 137,5 mg.
- Stehna obsahují 122,9 mg.
- Játra obsahují 300 mg.
Celkový obsah purinů v kuřeti můžete snížit dodržením těchto pokynů. První věc, kterou můžete udělat, je odstranit kůži, protože obsahuje extra puriny a nezdravé tuky. Také vařené kuře má méně purinů. Tepelné zpracování obecně, ať už vlhkým teplem (vařením) nebo suchým teplem (pečením), snižuje obsah purinů. Tento proces mírně zvýší adenin, guanin a sníží hypoxantin ve srovnání se syrovým stavem. Vaření částečně snižuje obsah purinů v kuřecím mase, protože se při něm puriny uvolňují do vývaru. To ukazuje, proč jsou také některé omáčky a polévky považovány za jídla s vysokým obsahem purinů. Vařením kuřete, smažením a grilováním, dušením se velké množství purinů uvolní a vstřebá do vývaru nebo výpeku.
Vinná klobása je vyrobena z masa, tedy alespoň ta poctivá. V každé vinné klobáse má být dostatek vepřového, telecího a hovězího masa. Všechny tyto hlavní ingredience obsahují puriny. Nejvíce purinů má vepřové maso, kterého je v klobásách také nejvíce. 100 gramů masa ve vinných klobásách obsahuje 130 až 150 mg purinů. V poctivých vinných klobásách mleté maso tvoří 70% obsahu. Další důležitou součástí klobás jsou přírodní střívka, která rovněž obsahují puriny v podobné míře jako maso. Zbytek tvoří mléko, víno a rohlíky. Tyto složky ale neobsahují velké množství purinů. Nejméně purinů obsahuje mléko a víno (téměř nula purinů). O něco více pak obsahují rohlíky (100 g rohlíků obsahuje 20 miligramů purinů).
Pokud tedy stočíte 100 gramů vinné klobásy a usmažíte nebo upečete v troubě, tak výsledný pokrm bude mít přibližně 90 až 100 mikrogramů purinů. Někteří řezníci při výrobě trochu šidí a nahrazují maso rohlíky nebo přidanou vlákninou. Takové klobásy pak nebudou tak chutné, ale z pohledu purinů budou vhodnější, protože levnější náhražky masa obsahují mnohem méně purinů.
Pokud máte dnu a hlídáte si příjem purinů, tak vězte, že vinné klobásy patří k méně vhodným potravinám a měli byste je konzumovat pouze v nižším množství a přistupovat k nim jako k řízku nebo stejku. Sníte-li jednu stočenou klobásu, tak ten den omezte příjem jiného masa ve svém obvyklém jídelníčku.
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
Červená řepa může ovlivnit účinek Warfarinu nepřímo, zejména při změně množství ve stravě. Nejde o přímou kontraindikaci, ale o možný vliv na stabilitu INR.
V praxi záleží na dlouhodobé konzistenci příjmu. Pokud je červená řepa konzumována pravidelně ve stejném množství, organismus i dávkování Warfarinu se obvykle přizpůsobí. Problém nastává při náhlém zvýšení nebo snížení příjmu, například při zahájení „zdravé diety“. Největší riziko představují nárazové změny, nikoli samotná potravina. Stabilita jídelníčku je pro bezpečnost léčby důležitější než striktní zákazy.
Je červená řepa při Warfarinu zakázaná?
Červená řepa není při léčbě Warfarinem plošně zakázaná. Většina pacientů ji může jíst bez zásadních komplikací.
Rozhodující je forma a četnost konzumace. Běžná porce vařené nebo pečené řepy jednou až dvakrát týdně obvykle nepředstavuje problém. Naopak pravidelné pití řepné šťávy nebo výrazné zvýšení příjmu může vést ke změnám INR. Absolutní zákaz se obvykle nedoporučuje, spíše se klade důraz na informovanost pacienta. Každá změna stravy by měla být promyšlená a ideálně konzultovaná.
Může červená řepa snížit hodnotu INR?
Ano, u některých pacientů může červená řepa přispět ke snížení INR, zejména pokud je zařazena ve větším množství.
Tento efekt souvisí především s obsahem vitamínu K a celkovým vlivem stravy na metabolismus Warfarinu. Pokles INR znamená vyšší riziko tvorby krevních sraženin, což je klinicky významné hlavně u pacientů s fibrilací síní nebo po trombóze. Nejde o okamžitý efekt, změny se často projeví až při další kontrole. Pravidelné sledování INR pomáhá tyto výkyvy včas zachytit.
Je rozdíl mezi vařenou řepou a řepnou šťávou?
Ano, rozdíl je zásadní. Řepná šťáva má mnohem koncentrovanější účinek než běžná porce vařené řepy.
Šťáva obsahuje vysoké množství biologicky aktivních látek v malé dávce, což může výrazněji ovlivnit rovnováhu léčby. Zatímco vařená řepa bývá součástí jídla a její vstřebávání je pomalejší, šťáva se vstřebává rychle a ve vyšší koncentraci. Právě šťávy jsou nejčastější příčinou kolísání INR. Pokud pacient užívá Warfarin, je opatrnost u šťáv na místě.
Může červená řepa způsobit krvácení při Warfarinu?
Samotná červená řepa obvykle nezvyšuje riziko krvácení. Riziko krvácení souvisí spíše s vysokým INR než s konkrétní potravinou.
Řepa neobsahuje látky, které by přímo zesilovaly účinek Warfarinu směrem ke krvácení. Naopak, pokud by vedla ke snížení INR, rizikem je spíše trombóza. Obavy z krvácení po řepě jsou většinou neopodstatněné. Pokud se objeví modřiny nebo krvácivé projevy, je třeba řešit celkovou stabilitu léčby, nikoli izolovaně jednu potravinu. Klinický konte
V naší poradně s názvem PURINY TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Ulčová.
Dobrý den, potřebovala bych vědět kolikpurinů na 100g obsahuje fazole adzuki a kolik černá čočka beluga. děkuji. Věra Ulčová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
100 gramů fazole adzuki obsahuje 78 mg purinů a vyprodukuje 91 mg kyseliny močové. Fazole adzuki je druh fazolí s vyšším množstvím purinů oproti klasickým fazolím, které mají jen 36 mg purinů na 100 g.
Černá čočka, také známá jako čočka Beluga, je druh malé černé čočky, která připomíná kaviár. Běžně se používá ve středomořské a indické kuchyni a je známá pro svou zemitou chuť a pevnou texturu. Černá čočka je dobrým zdrojem bílkovin, vlákniny a folátu, ale má také vysoký obsah purinů.
Je dobré vědět, že většina obilovin, fazolí a sójových produktů obsahuje méně než 50 mg/100 g purinů. Jen sušená sója obsahuje vyšší množství purinů než jiné boby, a to 172,5 mg/100 g, ačkoli surová sója (zelená sója) má mnohem nižší množství, jen 47,9 mg/100 g. Výrobky ze sójových bobů včetně tofu a sójového mléka obsahují méně než 50 mg/100 g purinů.
I když černá čočka i fazole adzuki obsahují vyšší množství purinů, tak je přesto vhodné je konzumovat i při dně. Bylo prokázáno, že puriny rostlinného původu nemají na dnu takový vliv jako puriny z masa. Čočka i fazole svým obsahem bílkovin plně nahradí maso a pomohou nemocným dnou udržet vyváženou stravu.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červená řepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
100 gramů hlívy ústřičné má 21 mg purinů, které vyprodukují až 50 mg kyseliny močové.
100 gramů žampiónů má 25 mg purinů, které vyprodukují až 60 mg kyseliny močové.
100 gramů lišky jedlé má 7 mg purinů, které vyprodukují až 17 mg kyseliny močové.
100 gramů hřibovitých hub má 34 mg purinů, které vyprodukují až 80 mg kyseliny močové.
Houby jsou díky nízkému obsahu purinů a schopnosti nasytit na dlouhou dobu vhodným kandidátem na náhradu za maso u lidí, kteří trpí dnou. Houby můžete konzumovat čerstvé nebo si je zavařit, popřípadě usušit. Houbový guláš pak pohladí vaše chuťové buňky a bude obsahovat jen zlomek purinů, než když je uvařený z masa.
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Tato tabulka slouží jako odborně podložený orientační nástroj pro posouzení purinové zátěže jednotlivých potravin. Nejde o dietní plán ani o seznam zakázaných jídel. Jejím cílem je umožnit informované rozhodování v běžném životě pacienta s dnou nebo hyperurikémií.
Hodnoty jsou uváděny v mg purinů na 100 g potraviny. Vycházejí z kombinace laboratorních analýz potravin a klinicky používaných nutričních databází, které jsou dlouhodobě využívány v lékařské a dietologické praxi.
Laboratorní původ údajů o purinech
Laboratorní data tvoří základ tabulkových hodnot. Jde o analyticky stanovený obsah purinových bází (adenin, guanin, hypoxantin, xantin) v potravinách, měřený standardizovanými metodami.
chemická analýza purinových bází v potravinách,
měření v syrovém nebo běžně konzumovaném stavu,
přepočet na jednotku mg purinů / 100 g,
práce s průměrnými hodnotami z více měření.
Laboratorní hodnota vyjadřuje potenciální purinovou zátěž potraviny, nikoli individuální reakci pacienta.
Konkrétní datové a odborné zdroje použitých hodnot
Hodnoty v tabulkách vycházejí z odborných zdrojů, které jsou dlouhodobě používány při sestavování nízkopurinových diet a edukačních materiálů pro pacienty s dnou.
Tyto zdroje pracují s rozmezím hodnot, nikoli s absolutně přesným číslem. Tabulka proto uvádí nejčastěji citované a odborně akceptované průměry.
Klinický původ a interpretace hodnot
Klinická interpretace vychází z dlouhodobého sledování pacientů v ambulantní a domácí péči. Právě klinická zkušenost vysvětluje, proč stejné číslo v tabulce neznamená stejný dopad u každého pacienta.
sledování reakce pacientů na opakovanou konzumaci potravin,
vliv velikosti porce a denní doby,
rozdíl mezi klidovou a akutní fází dny,
kumulativní efekt několika rizikových dnů za sebou.
Klinická praxe potvrzuje, že puriny nelze hodnotit izolovaně, ale vždy v kontextu celkového režimu.
Jak s tabulkou pracovat v praxi během týdne
Tabulka purinů má největší hodnotu při dlouhodobém používání. Nesledujte jednotlivá jídla, ale celkový purinový vzorec během týdne.
nekombinujte více vysoce purinových potravin v jednom dni,
rozkládejte středně purinové potraviny do různých dnů,
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Pivo je z pohledu dny nejrizikovější alkoholický nápoj. Nejde jen o alkohol, ale o vysoký obsah purinů pocházejících z pivovarských kvasnic.
Obsah purinů:
Běžné pivo: 13–14 mg purinů / 100 g
Kvasnicové pivo: až 30 mg purinů / 100 g
To znamená, že jeden půllitr piva může obsahovat téměř celý denní limit purinů doporučený při dně.
Plzeňské pivo se vyrábí tradiční technologií s výrazným podílem kvasnic. Ty jsou hlavním zdrojem purinů. Bez ohledu na to, zda je pivo filtrované, nefiltrované nebo nepasterizované, při dně je nevhodné.
Nealkoholické pivo a puriny
Nealkoholické pivo obsahuje méně purinů než klasické pivo, nikoli však nulové množství.
Např. nealkoholické pivo typu Birell: cca 4 mg purinů / 100 g
Nealkoholické pivo je tedy menší zlo, nikoli bezpečná potravina. U citlivých osob může i malé množství vyvolat obtíže, zejména při pravidelné konzumaci.
Je třeba počítat také s tím, že některá nealkoholická piva obsahují stopové množství alkoholu a biologicky aktivní látky z chmele.
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diviš M..
Jak vadí červená řepa při užívání Warfarinu zda moc ředí krev nebo málo. Děkuji
Houby, zelený hrášek, špenát, chřest, klíčky z brokolice a květák, to jsou druhy, které obsahují nejvyšší množství purinů. Lahey Health Winchester z nemocnice Beth Israel doporučuje omezit tyto druhy na 1/2 šálku za den. Věda si však není jistá, zda zelenina s vysokým obsahem purinů může mít stejné negativní účinky, jaké se vyskytují u jiných potravin s vysokým obsahem purinů. Purin je sloučenina, která se vyskytuje hlavně v potravinách pocházejících ze zvířat, velmi vysoký obsah je pak ve vnitřnostech živočichů, v ančovičkách, makrelách a sardinkách.[1]
Podle zprávy zveřejněné v Biologickém a farmaceutickém věstníku v květnu 2014 nebylo prokázáno, že by vysoce purinová zelenina zvyšovala riziko dny. Vědci spekulovali o dvou možných příčinách. Jednak to může být proto, že obsah purinů je třikrát až čtyřikrát nižší než obsah purinů v mase, jednak to může být proto, že obsahují specifické puriny zvané adenin a guanin, přičemž vše zatím nasvědčuje, že guanin nezvyšuje množství kyseliny močové v krvi.[2]
Arthritis Foundation k tomu dodává, že to může být způsobeno obsahem dalších prospěšných látek v zelenině, jako jsou antioxidanty a fytochemikálie, jež by mohly vyrovnat potenciální škody způsobené zvýšeným obsahem purinů. Výzkum ukazuje, že některá jídla mohou pomoci snížit riziko záchvatů dny.[3]
Chcete-li podpořit své celkové zdraví nebo si udržet zdravou váhu, zkuste pravidelně konzumovat následující potraviny.
Nápoje a ostatní položky představují u dny často podceňovanou, přitom klinicky velmi významnou skupinu. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g nebo 100 ml podle charakteru potraviny. Nejde o doporučenou porci. Klinický dopad nápojů souvisí nejen s obsahem purinů, ale také s jejich vlivem na hydrataci, metabolismus kyseliny močové a hormonální odezvu organismu.
Z dlouhodobé praxe vyplývá, že právě nápoje – zejména alkoholické, slazené a energetické – bývají častým spouštěčem záchvatů dny, často i při jinak relativně střídmé stravě.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Tabulka purinů v potravinách uvádí množství purinových látek obsažených ve 100 gramech konkrétní potraviny. Tyto hodnoty vycházejí z laboratorních analýz a slouží jako orientační vodítko pro pacienty s dnou nebo zvýšenou hladinou kyseliny močové.
V praxi je důležité si uvědomit, že 100 gramů potraviny neodpovídá běžné porci. Některé potraviny se konzumují v menším množství, jiné ve větším, a právě velikost porce zásadně ovlivňuje skutečný příjem purinů.
Tabulka navíc nebere v úvahu frekvenci konzumace. Potravina s nižším obsahem purinů může při častém opakování představovat větší zátěž než jednorázová konzumace potraviny s vyšší hodnotou.
Dalším často opomíjeným faktorem je čas konzumace. Zkušenosti z praxe ukazují, že večerní příjem purinů bývá pro organismus zatěžující více než stejná potravina snědená během dne.
Hodnoty jsou vždy uváděny v mg purinů na 100 g potraviny.
Tabulka neudává doporučenou porci.
Nezohledňuje čas konzumace ani kombinace potravin.
Tabulka purinů je mapa, nikoli navigace. Ukazuje směr, ale neříká, jak rychle jít a kdy zastavit.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA - KONTRAINDIKACE S VALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf Suchý.
Dobrý den článek se mi líbil poskytl řadu zajímavých informací. Prosím ještě o doplnění jak vysoká je koncentrace vitaminu K v jedné deci vypisování šťávy z červené řepy a zda je to vůbec vhodné konzumovat při ozařování po operaci zhoubného nádoru.
Děkuji R. S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červená řepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.
Dýně má velmi nízký obsah purinů. 100 gramů dýně obsahuje pouhých 3 mg purinů. Přidáním dýně do pokrmu získáte spoustu sytící hmoty, bez vysokých purinů. Mléčné výrobky mají také velmi nízký obsah purinů s hodnotami nižšími než 5 % a proto se vyplatí tyto ingredience spolu kombinovat.
Pro nemocné dnou je dobré vědět, že dýně je potravina s nízkým obsahem purinů, která obsahuje vysoké hladiny draslíku, což může pomoci snížit hladinu kyseliny močové v těle. Draslík působí tak, že pomáhá ledvinám vylučovat kyselinu močovou z těla, čímž snižuje riziko dnavých záchvatů.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Vnitřnosti patří mezi potraviny s nejvyšším obsahem purinů v běžném jídelníčku. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g syrové potraviny. Nejde o doporučenou porci. U této skupiny potravin má i malé množství významný klinický dopad.
Z praxe vyplývá, že právě vnitřnosti a pokrmy z nich připravované bývají častým spouštěčem záchvatů dny, zejména při svátečním, víkendovém nebo večerním režimu.
Potravina
Obsah purinů (mg / 100 g)
Praktická poznámka
Hovězí játra
300
vysoké riziko i v malé porci
Vepřová játra
290
nevhodné při záchvatu
Kuřecí játra
245
vysoká purinová zátěž
Kachní játra
260
rizikové při opakování
Husí játra
270
velmi vysoké riziko
Hovězí ledviny
260
nevhodné v akutní fázi
Vepřové ledviny
255
vysoká purinová zátěž
Telecí ledviny
240
rizikové při opakování
Hovězí srdce
220
středně vysoké riziko
Vepřové srdce
210
nevhodné večer
Kuřecí srdce
190
rizikové při časté konzumaci
Hovězí jazyk
160
střední purinová zátěž
Vepřový jazyk
170
vyšší riziko při opakování
Hovězí plíce
180
nevhodné při záchvatu
Vepřové plíce
175
vyšší purinová zátěž
Hovězí slezina
230
vysoké riziko
Vepřová slezina
225
nevhodné při akutní fázi
Dršťky hovězí
180
středně vysoké riziko
Dršťky vepřové
175
rizikové při opakování
Paštika játrová domácí
190
koncentrovaný zdroj purinů
Paštika játrová průmyslová
200
rizikové i v malé porci
Vývar z vnitřností
350
koncentrovaný purinový extrakt
Silný masový vývar z kostí a vnitřností
400
velmi vysoké riziko
Vnitřnosti mají vysoký obsah purinů i při malé porci.
Vývary z vnitřností představují extrémně koncentrovaný zdroj purinů.
V akutní fázi dny se konzumace vnitřností neosvědčuje.
V naší poradně s názvem KYSELINA MOČOVÁ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Čápová.
Dobrý den. Nejíme vůbec maso, zajímá mě proto kolikpurinů má tempeh, který kupujeme i si ho sami vyrábíme.
Děkuji za odpověď.
Alena Čápová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tempeh má střední obsah purinů, který je nižší než v syrových sójových bobech, ale stále je rizikovou potravinou pro osoby se dnou nebo vysokou hladinou kyseliny močové. I když se obsah purinů liší v závislosti na zdroji tempehu, proces fermentace a vaření při výrobě může hladiny purinů výrazně snížit. Plíseň použitá k fermentaci sójových bobů na tempeh míně přispívá k tvorbě purinů, takže konečný produkt jich může mít více než jiné fermentované sójové produkty, jako je tofu.
Pro většinu lidí není obsah purinů v tempehu problémem, ale osoby se dnou by měly svůj příjem omezit.
Plánování jídelníčku je při onemocnění dnou zaměřeno na výběr potravin s nízkým obsahem solí kyseliny močové, tedy purinů. Efektivita diety tak spočívá právě v omezení potravin, které obsahují vyšší množství purinů rozkládajících se v těle na kyselinu močovou, a zároveň poskytuje živiny, které pomáhají tělu odstranit kyselinu močovou z krve.
Samozřejmě, samotná dieta nemůže onemocnění vyléčit, ale jejím hlavním úkolem je snížení akutních záchvatů. Dobře vyvážená dieta rovněž může přispět k redukci váhy, což je velmi důležité, protože nadváha a obezita zvyšují riziko častých záchvatů.
Plánování jídelníčku se zaměřuje především na konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a nízkotučných mléčných výrobků s občasným přídavkem dalších potravin. Prvním krokem dietního plánu je omezení purinů, které se nacházejí zejména v tučných rybách, červeném mase, v korýších a ve vnitřnostech. Velmi podstatné je také dodržovat pitný režim. Denně se doporučuje vypít kolem tří litrů vody, čaje nebo čerstvých neslazených džusů. Dehydratace je rizikovým faktorem pro dnavou ataku. Snažte se pít alespoň osm až šestnáct sklenic vody denně. Jeden až dvě skleničky vína mohou být v pořádku, ale ostatní alkohol by měly být zcela zakázaný.
Mléko a jiné mléčné výrobky mohou pomoci tělu eliminovat kyselinu močovou, ale měli byste se držet pouze těch s nízkým obsahem tuku, abyste minimalizovali příjem nasycených tuků. Pokud máte rádi kávu, máte štěstí. Nedávné studie zveřejněné v „American Journal of Clinical Nutrition“ o ztuhlosti kloubů a svalů, zjistily, že pití kávy snižuje výskyt dny u mužů a žen.
Nápoje s vysokým obsahem vitamínu C, například pomerančový džus, jsou také dobrou volbou pro jedince trpící dnou. Vždy si vybírejte 100% ovocné šťávy. Vyhněte se limonádám a jiným slazeným nápojům s vysokým obsahem fruktózy z kukuřičného sirupu. Uměle slazené dietní limonády by neměly mít na dnu žádný vliv.
Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina, ovoce, mléko, mléčné výrobky, sýry, vejce a obiloviny. Maso se zařazuje jen v malém množství a doporučený způsob přípravy je vaření či dušení ve větším množství tekutiny.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že kyselé potraviny přispívají k hromadění kyseliny močové v krvi, což se nezakládá na pravdě. Kyselé potraviny, včetně rajčat, pomerančů, citronů, nemají na onemocnění dny vůbec vliv, takže je do svého jídelníčku můžete klidně zařadit.
Příležitostně můžete do jídelníčku přidat i fazole. Pokud máte přijatelnou váhu a nemáte dnavý záchvat, můžete si občas dopřát dezert nebo bohaté hlavní jídlo bez obav ze zhoršení stavu.
Zcela ze svého jídelníčku však musíte vyřadit tyto pokrmy: vnitřnosti, sledě, ančovičky, makrely, tuňá
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Beran.
Dobrý den, mám v té tabulce nesrovnalosti pivo tam je psáno kolem 20mg/l což z něj dělá asi nejvíce dietní věc tj při vypití 10ti piv se teprve dostanu na nežádoucí hranici. Ale ve článku Alkohol a dna píšete že pivo má 160mg/l. Tak jak to tedy je. Dále všude se uvádí že při dne je nejhorší červené maso přitom podle tabulky to vypadá že kuřecí je ještě horší a luštěniny až strašné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pivo a dna neoddělitelně patří k sobě. Sice se nedá říci, že když budete pít mnoho piva, tak že onemocníte dnou, ale platí, že když už dnu máte a pijete pivo, tak se nevyhnete záchvatům dny. Pivo obsahuje vysoké množství purinů díky pivovarským kvasnicím, které mají až trojnásobně vyšší množství purinů, než ty pekařské. Navíc pivo a všechen ostatní alkohol způsobuje horší vylučování kyseliny močové ledvinami, která se pak vrací zpět do krevního oběhu a ukládá se v kloubech.
Nyní k vašim poznatkům. Hodnotu, kterou uvádíte pro pivo je pro množství 100 gramů piva. Druhou hodnotu, se kterou to srovnáváte, je hodnota pro množství jeden litr piva. Dále zmiňujete, že kuřecí maso je z pohledu purinů lepší než to ostatní. Není. Puriny korelují s obsahem bílkovin, čím více bílkovin, tím více purinů. Maso je plné bílkovin, červené však produkuje více kyseliny močové. To samé platí pro luštěniny. Luštěniny jsou plné bílkovin.
Jak se tedy orientovat v dietních doporučeních pro zvládnutí dny? Svůj jídelníček založte na zelenině a mléku včetně výrobků z něho vyrobených. Jednou za dva dny si můžete dát jednu porci masa a v jiném dni sklenici nealko piva. Pokud nechcete dodržovat tato dietní opatření, tak existují léky na dnu, které vám pomohou lépe vylučovat kyselinu močovou z těla a pak můžete jíst normálně vyváženou stravu.
Mléčné výrobky patří z hlediska purinů mezi nejlépe tolerované potraviny u pacientů s dnou. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g potraviny. Nejde o doporučenou porci. Klinický význam mléčných výrobků spočívá nejen v nízkém obsahu purinů, ale také v jejich schopnosti podporovat vylučování kyseliny močové.
Z dlouhodobé praxe vyplývá, že pravidelná konzumace nízkotučných mléčných výrobků bývá spojena s nižším výskytem záchvatů dny. Rozdíly mezi jednotlivými výrobky jsou však důležité, zejména z hlediska obsahu tuku a soli.
Puriny jsou látky obsažené v potravinách i v buňkách těla. Při jejich rozkladu vzniká kyselina močová, jejíž nadbytek způsobuje nemoc dna.
Které potraviny obsahují nejvíce purinů?
Mezi potraviny s vysokým obsahem purinů patří vnitřnosti, droždí, kvasnice, sardinky, některé ryby, uzeniny a pivo. Tyto položky jsou považovány za zakázané potraviny při dně.
Existují potraviny s nízkým obsahem purinů?
Ano, mezi potraviny s nízkým obsahem purinů patří většina ovoce, zeleniny, mléčné výrobky, rýže, těstoviny, brambory nebo jogurt. Ty tvoří základ nízkopurinové diety.
Jaký je doporučený jídelníček při dně?
Jídelníček při dně by měl být pravidelný, pestrý a založený na nízkopurinových potravinách, dostatku tekutin a omezení alkoholu. Vhodné jsou také dieta při dně recepty bez masa a vnitřností.
Pomáhají alkalické minerálky při dně?
Ano, alkalické minerálky podporují alkalizaci moči a zlepšují rozpustnost kyseliny močové, čímž snižují riziko tvorby močových kamenů.
Kolikpurinů je možné přijmout za den?
U purinové diety se obvykle doporučuje nepřekročit přibližně 300 mg purinů denně, přesné množství by měl určit lékař nebo nutriční terapeut.
Je pivo při dně zakázané?
Ano, pivo a puriny spolu úzce souvisí. Pivo obsahuje puriny a zároveň zhoršuje vylučování kyseliny močové, proto je při dně nevhodné, zejména kvasnicové druhy.
Stačí samotná dieta ke snížení kyseliny močové?
Samotná dieta při dně obvykle sníží hladinu kyseliny močové jen omezeně. Ve většině případů je nutná kombinace diety, léků a dlouhodobé úpravy životního stylu.
