KROUPY

Puriny jsou součástí každé živé buňky, a to rostlinné i živočišné. Chemicky jde o molekuly tvořené atomy uhlíku a vodíku. Jsou součástí DNA i RNA. Rozeznávají se endogenní puriny, které si tělo samo vyrábí, a exogenní puriny, přijímané z jídla a nápojů. Exogenní puriny přijímané potravou se rozkládají v játrech. Jako odpadní produkt vzniká kyselina močová. Ta se uvolňuje do krevního oběhu. Končí v ledvinách, odkud se vylučuje močí z těla ven. Nadbytek kyseliny močové v krevním oběhu nazýváme hyperurikémie. Může způsobit ledvinové kameny nebo zánětlivé onemocnění zvané dna. Spousta lidí s vysokou hladinou kyseliny močové však nemá příznaky žádné.

Zdroj: Potraviny obsahující puriny

Diskuze

V diskuzi ČIŠTĚNÍ CÉVNÍHO SYSTÉMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinková Anna.

DOBRÝ VEČER.
pŘED ČASEM JSEM ČETLA NA INTERNETU RADU NA VYČIŠTĚNÍ CÉV. JEDNÁ SE O NÁSLEDUJÍCÍ : 16 STROUŽKŮ ČESNEKU POKRÁJET , DÁT DO SKLENICE A ZALÍT DOBRÝM ČERVENÝM VÍNEM. NECHAT LOUHOVAT ASI 3 DNY , PAK PŘECEDIT A PÍT ŠTAMPRDLI RÁNO NA LAČNO.
CO NA TO ŘÍKÁTE?

PŘED LETY JSEM POTŘEBOVALA VYČISTIT KRKAVICI . M+LA JSEM MOZKOVOU MRTVICI. PODLE RADY JSEM JEDLA 3 MĚSÍCE JENOM UVAŘENÉ KROUPY, NEBO SE ZELENINOU. RÁNO-POLEDNE-VEČER, JAKÉKOLIV MNOŽSTVÍ. PO TÉTO DOBĚ VYŠETŘENÍ UKÁZALO KRKAVICE ÚPLNĚ ČISTÉ.
CO NA TO ŘÍKÁTE ???
DĚKUJI ZA ODPOVĚDI. S POZDRAVEM JELINKOVÁ ANNA BŘECLAV

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Čištění cévního systému

Kapustová polévka s kroupami

Ingredience: 1 kapusta, 1 l hovězího vývaru, 200 g uvařených krup, 1 cibule, 150 g sušených hub, 5 stroužků česneku, sádlo, hladká mouka, kmín, dobromysl, sůl

Technologický postup: Houby namočíme do trochy vody, kapustu nakrájíme na nudličky. Česnek utřeme s troškou soli. V hrnci rozpustíme sádlo, na kterém dozlatova osmahneme oloupanou a nakrájenou cibulku. Vše zaprášíme hladkou moukou a osmažíme. Zalijeme vývarem, pečlivě rozmícháme, přidáme uvařené kroupy, kapustu, houby, kmín, dobromysl, česnek a vše patnáct až dvacet minut povaříme.

Zdroj: Kapustová polévka

Poradna

V naší poradně s názvem JITRNICE A JELITO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.

Můžu jitrnici nebo jelito na warfarin.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat příjem vitamínu K ve své stravě. Denně byste měla sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínu K. Tuto úroveň vitamínu K je potřeba udržovat každý den, ne méně a ani ne více, protože jinak Warfarin neúčinkuje dobře.
Jitrnice jsou vyrobeny z vepřového masa, tuku, vnitřností, housky a koření. Ani jedna z těchto součástí neobsahuje žádný vitamín K a nebo jen velmi málo. Takže jitrnice můžete konzumovat bez omezení i když užíváte Warfarin. Co se týče jelit, tak do nich se přidává navíc ještě krev a popřípadě kroupy. A právě u prasečí krve není dostatek podkladů o obsahu vitamínu K, tudíž by měly být konzumovány s opatrností, nejlépe den dva před vyšetřením quick, abyste si mohla ověřit jejich vliv na srážlivost vaší krve.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali

Prospěšné potraviny

Slinivka břišní - vhodné potraviny:

• strava bohatá na enzymy, čerstvá zelenina a šťávy (kedlubna, rajče, řepa, mrkev)
• čerstvá, vařená/dušená veškerá zelenina
• ovoce – jablka, kiwi, grepy, broskve
• jíst jen malé porce jídla 3–5x denně, poslední jídlo v 17–18 h večer (3–4 hodiny před spaním)
• rýže, pohanka, jáhly, kroupy, ovesné vločky (vařené, přidané do polévek) – uvolňují postupně živiny a sacharidy ve střevech, a navíc obsahují vodu a minimalizují žízeň, oproti chlebu
• luštěniny
• bílé maso
• makrobiotika

Zdroj: Léčba slinivky břišní

Domácí jitrnice s kroupami

Ingredience: 1/2 vepřové hlavy, 2 kg tučnějšího vepřového bůčku, 0,5 kg vepřových jater, 1,5 kg vepřových jazyků, 1,5 kg vepřových srdcí, 200 g soli, 20 g mletého černého pepře, 20 g mletého nového koření, 20 g drceného kmínu, 20 g majoránky, masitý vývar, tenké střevo, 2 kg ječných krup, 100 g česneku, 0,5 kg cibule, špejle

Technologický postup: Pokud neděláme jitrnice přímo na zabijačce, tak vepřová střeva den dopředu namočíme do vlažné vody, kterou osolíme. Všechno maso a vnitřnosti umyjeme, kromě jater je všechny dáme do velkého hrnce, zalijeme studenou vodou a dáme vařit doměkka. Až je maso uvařené, vyndáme ho z hrnce, hlavu a bůček vykostíme a srdce a jazyky očistíme a zbavíme chrupavek, pak necháme vše zchladnout, vývar nevyléváme, budeme ho v případě potřeby dolévat do směsi. Maso a vnitřnosti umeleme v mlýnku (použijeme kotouč s otvory 4 mm). Syrová játra nakrájíme, umeleme najemno a smícháme s prolisovaným česnekem. Kroupy uvaříme doměkka v osolené vodě a na závěr neproplachujeme. Pokud chceme jemnější jitrnice, tak kroupy umeleme v mlýnku. Dokud jsou kroupy teplé, tak je smícháme s ostatním namletým masem a játry, přidáme namletou cibuli, sůl i ostatní koření a dobře promícháme. Když je směs příliš tuhá, přidáme vývar z masa. Nakonec směs plníme do střev, zašpejlujeme a vaříme v hrnci při teplotě 70–85 °C cca 30–40 minut, jitrnice jsou hotové, když vyplavou na povrch. Potom jitrnice vytáhneme děrovanou naběračkou z hrnce, prudce zchladíme studenou vodou a necháme vychladnout volně položené na stole, musíme je průběžně během chladnutí otáčet.

Zdroj: Jaternice

Jak dělají bramboračku Kluci v akci

Ingredience: 300 g brambor, 50 g sádla, 100 g cibule, 100 g špeku, 150 g mrkve, 150 g celeru, 150 g kořenové petržele, 1 hrst sušených hub, 1 hrst krup, 30 g mouky, 1,5 l vody, 6 stroužků česneku, drcený kmín, majoránka, 1 svazek kudrnky, pepř, sůl

Technologický postup: Cibuli nakrájíme na klínky, kořenovou zeleninu a špek na kostičky. Na sádle orestujeme cibuli se špekem, kořenovou zeleninu, přidáme sušené houby a proprané, přes noc namočené kroupy. Vše promícháme, zaprášíme moukou, zarestujeme a zalijeme studenou vodou. Přivedeme k varu, 10 minut povaříme, přidáme oloupané nakrájené brambory a vaříme dalších deset minut. Dochutíme najemno nasekaným nebo lisovaným česnekem, drceným kmínem, majoránkou, solí a pepřem. Nakonec přidáme nasekanou kudrnku.

Zdroj: Nejlepší bramboračka

Zkušenosti s postřikem ovocných stromů

1. pilatka – zničí cca 90 % květů; použít ihned po odkvětu Decis, Mospilan
2. obaleč švestkový 1. generace – konec května až počátek června; nemusí se stříkat
3. obaleč švestkový 2. generace – pravá červivost; hned po 10. červenci; použít Mospilan (má dlouhodobý účinek)

Závěrečným postřikem na švestky bývá Horizon 250 EW, který strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní řešíme ve chvíli, kdy se na stromě objeví první otlučené plody (plody s hnědou skvrnou). Často za to mohou kroupy. Můžeme rovněž počkat na první plesnivou švestku s tímto příznakem (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije). V tomto případě smícháme 1 ml přípravku s 1 l vody a můžeme začít stříkat. Po tomto zásahu nesmíme zapomenout na ochrannou lhůtu (po tento čas ovoce není vhodné ke sklizni), která vyprší až po sedmi dnech.

Zdroj: Postřik švestek

V čem je nejvíce zinku

Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.

Potravina	Množství zinku (mg/kg)
Pečivo, mouka, obilniny
Chléb pšenično-žitný	12
ječmen	25
Ječné kroupy	20
Hrubá krupice	5,6
Hrubá pšeničná mouka	7,3
Polohrubá pšeničná mouka	4,8
Oves	25
Pohanka	20 - 30
Proso	30
Dvouzrnka pšenice	44
Jednozrnka pšenice	63
Pšenice ozimá	36
špalda	35
Žito ozimé	27
Maso
Hovězí kýta	6,5
Vepřový bok	33
Vepřová kýta	37
Vepřová krkovice	48
Vepřová plec	57
Mléko, mléčné výrobky
Jogurt	3,2 – 4,6
Acidofilní mléko	3,3
Plnotučné mléko	3,2
Sušené mléko	36
Sýry	3,5 – 35
Měkký tvaroh	6,2
Tvrdý tvaroh	8,0

Zdroj: Potraviny obsahující selen a zinek

Historie uzené polévky v české kuchyni

Ve třicátých letech minulého století žil v Čechách řezník Hornoff. Zakládal si na uzených žebrech, neb pečeni z nich vykrajoval velkoryse, a když udil v ohromné skříni na zahradě, vůně kouře z bukového dřeva prý byla cítit až ve strojírně, co je za řekou. Pamětníci hovoří o záměru, protože do řeznictví chodívaly švarné děvečky až z okrajových vesnic a dělaly na pana mistra oči. To víte, že tu a tam nějaké žebro nechtěně ošidil, a protože si zakládal na jménu, nemohl takový nestandard někomu podstrčit, protože to se v živnosti nedělá. Řezník byl trochu ješita a tuze rád slýchal, když se mu říkalo pane mistr, a kdo oslovil živnostníka dokonce „pane von Hornoff”, marně hledal v žebrech kosti. Šlechtický rod Hornoff skutečně existoval, ale kde k němu starý Heinz přišel, už se nedovíme. Zkrátka ta řeznická firma zněla moc dobře. Tak tedy, ta ošizená žebra pan mistr vařil, maso si dával s křenem a vývar z nich byla věčná škoda vylít. Rozvařil v něm nakrouhané brambory, dohladka rozkvedlal, přidal česnek, majoránku a vařené kroupy, které jsou v řeznictví vždycky po ruce. Tak asi vznikla první uzená polévka.

Zdroj: Uzená polévka

Zinek v potravinách

V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. Mezi důležité zdravotní účinky zinku patří ochrana organismu před nachlazením. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích, játrech a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující velké množství zinku patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. Pokud tyto potraviny příliš nekonzumujete, poskytnou vám optimální denní dávku zinku doplňky stravy. V doplňcích stravy je zinek nejčastěji kombinován s hořčíkem a vápníkem.

Obsah zinku v potravinách:

• chléb pšenično-žitný – obsah Zn [mg.kg-1] 12;
• ječmen – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
• jogurt – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2–4,6;
• kroupy ječné – obsah Zn [mg.kg-1] 20;
• krupice hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 5,6;
• hovězí kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 6,5;
• vepřový bok – obsah Zn [mg.kg-1] 33;
• vepřová kýta – obsah Zn [mg.kg-1] 37;
• vepřová krkovice – obsah Zn [mg.kg-1] 48;
• vepřová plec – obsah Zn [mg.kg-1] 57;
• mléko acidofilní – obsah Zn [mg.kg-1] 3,3;
• mléko plnotučné – obsah Zn [mg.kg-1] 3,2;
• mléko sušené – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
• mouka pšeničná hrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 7,3;
• mouka pšeničná polohrubá – obsah Zn [mg.kg-1] 4,8;
• oves – obsah Zn [mg.kg-1] 25;
• pohanka – obsah Zn [mg.kg-1] 20–30;
• proso – obsah Zn [mg.kg-1] 30;
• pšenice dvouzrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 44;
• pšenice jednozrnka – obsah Zn [mg.kg-1] 63;
• pšenice ozimá – obsah Zn [mg.kg-1] 36;
• sýry – obsah Zn [mg.kg-1] 30–35;
• špalda – obsah Zn [mg.kg-1] 35;
• tvaroh měkký – obsah Zn [mg.kg-1] 6,2;
• tvaroh tvrdý – obsah Zn [mg.kg-1] 8;
• žito ozimé – obsah Zn [mg.kg-1] 27;

Zdroj: Zinek v péči o vlasy

Jaterní dieta – jídelníček

Při jaterní dietě je třeba dodržovat některé nezbytné postupy. Například v případě přípravy polévek je třeba se vyvarovat použití některých vnitřností, jako je mozeček nebo brzlík, dále nepoužíváme zelí, kapustu, cibuli ani česnek a nic nedusíme za použití oleje nebo tuku. Vše pouze vaříme. Polévku můžeme zahustit nasucho opraženou moukou a do hotového jídla přidat nepřepálené máslo.

Z příloh můžeme klidně použít rýži, jáhly, brambory i knedlíky. Jen je třeba dodržovat správný postup přípravy. V případě brambor je ideální přípravou vaření. Výjimečně můžeme brambory také upéct, ale rozhodně bez jakéhokoliv tuku. Jáhly můžeme dusit podobně jako kroupy. Co se knedlíků týče, ty bychom neměli kypřit droždím, ale místo něj využijeme sníh z bílků, kypřicí prášek nebo sodu. Takto můžeme připravit knedlíky houskové i bramborové, které můžeme doplnit krupicí, strouhankou, tvarohem i nakrájenou houskou. Omáčky je vhodné při jaterní dietě připravovat z nasucho opražené mouky. Ředit je můžeme mlékem, vývarem z masa nebo zeleniny a jogurtem. Smetana není vhodná, ale do hotových jídel můžeme použít trochu másla. Jaterní dieta povoluje především ovoce syrové, případně ovocné šťávy. Kompotům se raději vyhneme, stejně jako hruškám a ovoci s větším množstvím zrníček.

Zdroj: Jaterní dieta

Jaternice nebo jitrnice

Co se týká názvu, stává se, že ještě někdo používá i název jaternice. Tohle pojmenování se k nám dostalo z němčiny překladem ze slova Leberwurst. Dnes je slovo jaternice už zastaralé, ale občas ho někdy někdo použije. Správná jitrnice se pozná podle toho, že nemá bílý prstýnek. Z jednoho prasete se dá připravit až 60 jitrnic.

Slovo jaternice používali naši předci, a to z toho důvodu, že se do nich mlela syrová játra.

Není jitrnice jako jitrnice. Všude je dělají jinak, někde masovější, jinde s větším podílem housky. Liší se i v použitém koření a dalších přidaných surovinách. Jsou místa, kde přidávají kroupy, jinde rýži nebo česnek. Základními surovinami je ale vždy méně hodnotné maso. Rozlišit bychom měli i dva základní druhy jitrnic:

• Moravské – připravují se z masa z vařené hlavy, vařené kůže, syrových jater, vývaru, koření.
• České – připravují se z laloku, bůčku, vnitřností (plíce a slezina), jater, kůže, bílého pečiva, vývaru, koření.

Jitrnice se nejčastěji koření solí, pepřem, mletým novým kořením, majoránkou, mletým zázvorem, přidává se i česnek a v některých regionech i cibule. Poměr surovin je různý podle krajů a tradic.

Ze všeho nejdřív si musíte namlít nebo nakrájet pomocí kolébky podřadné maso, které se nehodí ani do tlačenky. Jde například o hlavu, uši, všelijaké odřezky, kůže, plíce a další vnitřnosti. Do směsi se přidá třený, nikoliv mačkaný česnek. Je to proto, aby se netvořily „cucky“. Směs se okoření majoránkou, novým kořením, pepřem, solí (někde přidávají i kroupy). Přidá se natrhaná buchta (v horším případě veka nebo žemle) a spaří se vřelou polévkou ze zabijačky.

Masová směs se pak plní (naráží) do čistých vepřových střívek. Ta se na zabijačce musí otočit naruby, aby se dokonale vyprala (očistila). Je třeba je přeprat minimálně v deseti vodách. To, že jsou střeva čistá a připravená pro plnění, se pozná podle toho, že vržou mezi prsty. Takto omytá střeva se uchovávají ve vodě se solí a octem.

Pak je šikovný řezník nařeže na délku jitrnic (cca 20 cm) a zašpejluje na jednom konci. To se dělá jako při pletení. Pak se otevřený konec střívka vezme mezi dva prsty a tlakem se sevřenou pěstí druhé ruky vhání směs masa do střívka nebo pomocí narážečky. Na druhém konci se zašpejluje a jitrnice je připravena k vaření nebo pečení.

Jitrnice se vaří ve velkém hrnci s vodou teplou 70 až 80 °C asi deset minut nebo čtvrt hodiny, protože všechno, co je uvnitř, je už jednou vařené, kromě krupice. Voda, ve které se vaří jitrnice, se nesmí nikdy vařit (bublat). Pak se vytáhnou z teplé vody a vloží se do studené vody. Pokud taková jitrnice plave, je hotová.

Zdroj: Jaternice

Dieta

Dieta je při potížích se slinivkou velmi přísná. Je převážně sacharidová (to znamená moučná jídla, rýže, brambory, těstoviny). Ze stravy je úplně vyloučen volný tuk. Povolené potraviny by měly obsahovat co nejméně vázaného neboli skrytého tuku. Ze stravy se zcela vylučuje kromě volného tuku také maso, masové výrobky, masové vývary, masové šťávy, vývary z kostí, uzeniny, mléčné výrobky, žloutky. Mléko se používá pouze na přípravu pokrmů, v malém množství a ředěné. Strava musí být lehce stravitelná, nenadýmavá, nearomatická. Z technologických úprav pokrmů je povoleno vaření, dušení, pečení ve vodní lázni a úprava v mikrovlnné troubě. Pokrmy jsou většinou jednoduché, zahušťují se moukou opraženou nasucho a 20 až 30 minut povařenou. Strava musí být připravena doměkka, hrubší části se mixují nebo prolisují.

Vhodné potraviny:

• mléko – pouze ředěné
• vejce – pouze bílky a to 2 ks za den
• tuky – volné tuky žádné, volí se potraviny s co nejmenším obsahem tuku
• cukr – v přiměřeném množství, nepřeslazuje se, v přiměřeném množství med
• mouka – všechny druhy, krupice, ovesné vločky, kroupy + krupky se po uvaření lisují
• pečivo – vodové, netučné suchary, housky, rohlíky, starší veky
• zelenina – vařená, dušená, lisovaná; mrkev, rajčatová šťáva, malé množství rajčatového protlaku; při podávání delším než 3 dny lze zařadit dušenou lisovanou dýni, dušený špenát, dušenou lisovanou fazolku, dušenou lisovanou mladou brukev
• ovoce – banán, pomerančová, mandarinková a citronová šťáva, vařená, dušená a lisovaná jablka, meruňky, broskve; pyré, rosoly
• přílohy – lisované brambory, rýže, méně vaječné těstoviny
• koření – petrželka, pažitka, kopr, vanilkový cukr, mírně solit

Zdroj: Pankreas

Recepty na přípravu pohanky

Pokud má pohanka světlou barvu, properte ji jednou ve vodě. Jestliže je tmavá, properte ji víckrát. Přijdete o trochu rutinu, ale pohanka tak ztratí svůj charakteristický pach, který nemusí každému vyhovovat. Pokud s pohankou začínáte, zvolte spíše světlejší verzi. Promytou pohanku dejte do vody o objemu jejího jeden a půl násobku a dejte vařit. Vařte asi 3 minuty, pak ji odstavte, přikryjte pokličkou a nechte ještě 15 minut stát. Největší příznivci zdravé výživy pohanku jen spaří v hrnci z tvrdé kameniny a přiklopí víkem.

Pohanka nasladko

Ingredience: 200 g pohankové lámanky, 300 ml vody, špetka soli, 4 lžíce medu, 4 lžičky olivového oleje, 2–3 lžíce kondenzovaného mléka, ovoce (množství a druh podle chuti), hrst sekaných vlašských ořechů, hrst rozinek

Postup: Vodu se špetkou soli přivedeme k varu, vsypeme lámanku, hrnec přiklopíme a necháme 20 minut přikryté pokličkou stát. Po této době pohanka změkne a voda se vsákne. Pohanku promícháme, přilijeme kondenzované mléko, olej a přimícháme med a propláchnuté rozinky. Vsypeme sekané ořechy, ovoce nakrájené na malé kousky, vše promícháme a necháme chvilku stát. Podáváme vychlazené jako snídani nebo zdravou svačinku. Ovoce můžeme střídat podle chuti a možností, například jablko, banán a jahody. Použijete-li jen samotné jablko, přidejte špetku skořice. Skvělé jsou i čerstvé meruňky, doplněné trochou mletého kokosu.

Zapečená pohanka

Ingredience: 500 g pohanky (používáme celá zrna, tedy kroupy, ale samozřejmě můžete použít i lámanku), 4 vejce, 200 g hermelínu nebo nivy či jiného výraznějšího sýra, zelenina dle chuti a sezóny (jarní cibulka, cuketa, česnek, brokolice a pro barevnou pestrost mraženou směs hrášku, mrkve a kukuřice), 1 zeleninový bujón nebo sůl

Postup: Pohanku namočte na 2–3 hodinky do studené vody, nevařte. Díky namočení změkne, ale neztratí cenné látky. Přebytečnou vodu slijte. Poté ji osolte nebo do ní rozdrobte kostičku bujónu. Mezitím si na pánvičce orestujete na olivovém oleji nakrájenou cibulku, na kostičky nakrájenou cuketu a česnek. Brokolice rozkrájejte na růžičky a uvařte na skus. Můžete použít i mraženou, ulehčíte si práci. Veškerou zeleninu zamíchejte do pohanky, tedy i mraženou směs, pokud ji použijete. Pohanku přendejte do vymazané a strouhankou vysypané zapékací formy. V hrnku rozšlehejte 4 vejce, můžete je zředit trochou mléka a osolte je. Pohanku zalijte vejci a povrch posypte nakrájeným či nastrouhaným sýrem. Pečte dozlatova kolem 200 °C.

Pohanková kaše

Ingredience: 200 g pohanky, 300 ml mléka (nebo 150 ml mléka a 150 ml vody), špetka soli, trochu másla, mletá skořice, cukr

Postup: Pohanku vysypeme do osoleného vroucího mléka nebo mléka s vodou, dobře zamícháme, odstavíme z ohně a necháme dojít pod peřinou. Vařením se totiž množství nejcennějších látek – rutinu a vitamínů – snižuje. Porce kaše pokapeme rozehřátým máslem a posypeme cukrem a skořicí. Nemáme-li chuť na sladké, můžeme do uvařené pohanky vmíchat osmaženou cibulku, podušené houby nebo brynzu.

Pohankové rizoto

Ingredience: 250 g pohankových krup, 500 ml zeleninového nebo masového vývaru, 2 velké cibule, zelenina (například jarní cibulka, mrkev, hrášek, květák, brokolice), 1 dl bílého vína, olivový olej, kousek másla, sůl, pepř

Postup: Kroupy zalijte horkým vývarem a vínem a na mírném plamenu vařte, než kroupy změknou. Na pánvi na oleji osmahněte najemno nasekanou cibuli, přisypte zeleninu, kterou restujte 5–10 minut. Na závěr pohanku sceďte, promíchejte se zeleninou a přidejte máslo. Pokud je jídlo suché, můžete pokapat vývarem s vínem. Masovou variantu připravíte tak, že na pánvi orestujete 400 g nakrájených osolených a opepřených kuřecích prsíček a pak teprve přisypete zeleninu.

Zdroj: Pohanka jako lék

Jarní chemická ochrana slivoní

První jarní postřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.

Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.

Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Recepty s pastinákem

Polévka s pastinákem a jablky

Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 střední cibule (nadrobno pokrájená), 2 střední pastináky, 2 střední jablka (lepší jsou zelené druhy s příjemně nakyslou chutí), 4 hrnky zeleninového vývaru, sůl, pepř a muškátový oříšek podle chuti.

Postup: Na oleji osmažíme pastinák a cibuli (přibližně 5 minut). Poté přidáme vývar, jablka, sůl a koření a vaříme na mírném ohni 20─30 minut. Necháme trochu vychladnout a následně vše rozmixujeme. Polévku podáváme dobře vychlazenou, případně (v chladných dnech) ohřátou.

Obalovaný pastinák

Ingredience: asi 4─5 větších pastináků, 4─5 stroužků česneku, 1 polévková lžíce suchého bílého vína, několik polévkových lžic octa, špetka mletého pepře, sůl, olej, různá koření (kari, mletá paprika sladká i pálivá, majoránka...), slepičí nebo jiný masový vývar, suroviny na klasický trojobal (hladká mouka, vajíčko, strouhanka).

Postup: Oloupané pastináky rozkrojíme na půlky, jež pak rozkrojíme podélně opět na poloviny. Rozkrájený pastinák dáme vařit do vývaru, který osolíme, velmi vydatně okořeníme a „ooctujeme‟. Větší množství koření se do vývaru přidává proto, že kořen pastináku při vaření tyto chutě „nasává‟ a tím se společně se základní pastinákovou chutí (trochu nasládlá, ovšem také jemně pikantní) vytváří výsledný chuťový efekt. Při vaření je třeba pastinák kontrolovat, aby se neuvařil příliš doměkka (musí zůstat trochu tvrdý). Po uvaření pastinákových kořenů slijeme již dále nepoužitelný vývar, pastinák necháme chladnout a mezitím rozdrtíme česnek, který promícháme se solí, bílým vínem a malou špetkou mletého pepře. Vzniklou kašičkou pak potíráme uvařené kousky pastináku, jež následně „klasicky‟ obalíme (nejprve v hladké mouce, poté v rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance). Poté pastinák smažíme na přiměřeném množství kvalitního oleje. Můžeme podávat jako hlavní jídlo s vařeným bramborem, tatarkou a okurkovým salátem nebo jako studenou pochoutku k vínu či pivu.

Míchaný salát

Ingredience: 1 patison, 1 menší hrst velkých krup, 1 pastinák, 1 oloupaná okurka, 1 velká zelená kapie, 1 hrst fazolí mungo, 5 stroužků česneku, 5 polévkových lžic octa (ideální je kombinace vinného a lihového půl na půl), 5 polévkových lžic olivového oleje, 5 kávových lžiček jemně mletého zázvoru, 5 kávových lžiček sójové omáčky, bílý jogurt, na špičku lžičky cukru, sůl dle chuti.

K ozdobení: květy sedmikrásky a lístky zelené petrželky.

Postup: Nejprve dáme vařit kroupy (vaří se asi 23─25 minut) do neslané vody, přičemž vodu osolíme těsně před dovařením. Oloupaný pastinák nakrájíme na malé kostičky, nasypeme do slané vroucí vody a vaříme (asi 13–19 minut) na skus. Poté dáme vařit fazole mungo (vaří se asi 9 minut; solíme stejným způsobem jako kroupy), které vaříme také na skus. Omytý a oloupaný patison nakrájíme na kostky o velikosti asi 1 cm a ty vsypeme do studené vody. Jakmile voda začne vřít, osolíme ji. Patison vaříme také na skus (asi 3 minuty). Vše uvařené scedíme a necháme vychladnout. Očistíme a nakrájíme na malé kostičky zelenou kapii, již blanšírujeme (krátce spaříme) přibližně 3 minuty. Mezitím oloupeme a na kostičky (zhruba stejné velikosti jako patisonové) nakrájíme okurku, kterou blanšírujeme skutečně jen okamžik. Hned poté ji prudce ochladíme studenou vodou. V míse dobře promícháme podrcený česnek, sůl, cukr, ocet, olej, zázvor a sójovou omáčku, aby vznikla hutná kašička. K ní přisypeme všechnu upravenou zeleninu a přidáme neochucený bílý jogurt. Opatrně, ale důkladně vše promícháme a salát dáme vychladit. Podáváme v miskách a zdobíme květy sedmikrásky a lístky kadeřavé petrželky.

Zdroj: Rozdíl mezi pastinákem a petrželí